Pokud chcete, můžete se dnes a denně bát stovek věcí. Svět je plný nebezpečí. Ale lidé si rádi počkají, až jim někdo ukáže, co je „skutečné" nebezpečí, kterého se mají „opravdu" bát. A aby nebyla nuda, každou chvíli je to nějaké jiné.

Pro poslední případ není třeba chodit daleko do minulosti. V květnu 2011 vypukla v Německu epidemie nebezpečných krvácivých průjmů způsobených bakterií E.coli. Nakazilo se zhruba 1500 lidí. V podezření se ocitly španělské salátové okurky. Ještě než se cokoli potvrdilo, v celé Evropě se přestaly kupovat nejen okurky, ale pro jistotu téměř všechna zelenina. Pěstitelé utrpěli miliardové škody, aby se pak v laboratoři prokázalo, že okurky jsou v tom nevinně. Podezření pak pro změnu padlo na rajčata a později dostal černého Petra salát. Nakonec vyšlo najevo, že zdrojem nebezpečné bakterie jsou balení luštěninových klíčků z biofarmy nedaleko Hamburku.

Strach jako zdroj peněz

Mohutně propíranou kauzou byla i prasečí chřipka. První známá oběť se nakazila v centrální části Mexika v březnu 2009. Na konci dubna se virus H1N1 dostal do Evropy. Češi s hrůzou sledovali, jak se strašák blíží k našim hranicím a když se 25. května objevil první případ, hysterie dosáhla vrcholu.

V červnu se nákaza dostala do 74 zemí a Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii. S trochou nadsázky lze říci, že se Češi začali obloukem vyhýbat všem masnám. Co kdyby na ně virus H1N1 vyskočil z regálu?

Vědci si přitom dlouho nebyli jistí, jak nakažlivá či smrtící tato chřipka vlastně je. WHO původně napočítala přibližně 18 500 obětí ve 200 zemích světa. V České republice zemřelo na prasečí chřipku zhruba sto lidí. Většinou šlo ale o pacienty s oslabenou imunitou nebo jinak podlomeným zdravím.

Až nyní se objevila britská studie, podle níž virus celosvětově zabil více než patnáctkrát více lidí. Počet mrtvých by tak výrazně překročil čtvrt milionu. Další vědci ale tato čísla zpochybňují s tím, že nebezpečí chřipky bylo od začátku nafouknuté vlivem lobbingu farmaceutických firem.

I české ministerstvo zdravotnictví nakoupilo více než půl milionu vakcín za desítky milionů korun. Většina ale zůstala ležet ladem ve skladech, kde postupně vypršela doba jejich účinnosti. Stát je nakonec nechal spálit. Peníze tehdy doslova vyletěly komínem.

Pomoc, mouka!

Podobným případem byl i SARS, virové onemocnění dýchacích cest. Poprvé se objevil v roce 2002 v Číně a za několik měsíců se rozšířil do 30 zemí. Češi hromadně nakupovali roušky, dezinfikovala se letadla a čas od času se objevila zpráva, že v některé naší nemocnici leží člověk s podezřením na toto onemocnění. Tehdy panika vrcholila. Výsledek? U nás nebyl zaznamenán jediný případ tohoto onemocnění.

Na podzim 2001, kdy svět obcházel strach z teroristických útoků na newyorská Dvojčata, znásobily paniku zásilky se smrtelně nebezpečným antraxem, které někdo rozeslal po USA. Několik lidí se snětí slezinnou skutečně nakazilo. Antraxový strašák záhy dorazil také k nám. Hasiči měli denně desítky výjezdů, museli otevírat podezřele vyhlížející obálky, před obchody likvidovat rozsypanou mouku nebo zkoumat chodníky, které křídou pokreslily děti.

Kolik lidí zemře?

Aby byl výčet hrozeb z posledních let kompletní, nesmíme zapomenout ani na ptačí chřipku. Poprvé se rozšířila v Hongkongu v roce 1997. Původní odhady tvrdily, že virus H5N1 může mít horší následky, než měla pandemie takzvané španělské chřipky, která si v letech 1918 a 1919 vyžádala až 40 milionů mrtvých.

Až letos se objevila zpráva, podle níž má toto onemocnění mnohem menší zabijácký potenciál. Původně se počítalo s tím, že zemře polovina nakažených, nyní se ukázalo, že virus dokáže zahubit přibližně jedno procento nakažených.

Nikdo netvrdí, že vyjmenované hrozby nejsou nebezpečné a není třeba se před nimi mít na pozru. Jen je nutné si uvědomit, že viry prasečí a ptačí chřipky stále někde přežívají, stejně tak bakterie E.coli. Nadále existuje SARS a ve schránce vám může přistát obálka s antraxem. Jen si na toto riziko dnes nikdo ani nevzpomene. Nyní máme kolektivně strach z methanolu. Čeho se budeme bát příští měsíc?

Tohle jsou největší zabijáci

příčina úmrtí přibližný počet obětí za rok

nemoci oběhové soustavy 54 000

rakovina 27 500

kouření 23 000

úrazy 6400

nemocí dýchací soustavy 6000

alkohol 6000

nemoci trávicí soustavy 4700

dopravní nehody 750