Jagdtiger je považován za nejtěžší obrněné vozidlo (AFV) vyrobené během druhé světové války a je nejtěžším bojovým vozidlem jakéhokoli typu, které dosáhlo sériové výroby během konfliktu. Dosahoval hmotnosti 71 tun a na sobě nesl hotový muniční sklad. Jagdtiger býval vyzbrojen protitankovým kanónem PaK 44 L/55 ráže 128 mm s délkou hlavně 55 ráží, dvěma kulomety MG 34. Toto celé monstrum poháněl motorem původně určený pro tank Tiger I. Takto vybavený tank byl schopen překonat a porazit jakýkoli tank nebo AFV nasazené spojeneckými silami. Montáž hlavního děla měla omezený posuv na pouhých 10 stupňů, takže se vlastně celé vozidlo muselo otáčet, aby bylo možné zamířit mimo toto úzké palebné pole.

Na dokument o nejtěžším tanku se podívejte tady:

Zdroj: Youtube

Obrněné monstrum

Jagdtiger byl logickým pokračováním konstrukcí Jagdpanzer s plně pancéřovaným a uzavřeným bojovým prostorem ve stylu kasematy. Používal skříňovou nástavbu, jejíž boky byly integrální s boky korby, ale na rozdíl od Jagdpantheru se konstrukce kasematy Jagdtigeru nerozšiřovala o jednokusou glacisovou desku až do plné výšky "střechy" kasematy.

Naopak zde byla použita samostatná přední deska, která tvořila konstrukci kasematy na střeše korby a umožňovala tak montáž protitankového děla. Výsledné vozidlo mělo rovněž velmi silný pancíř, na přední straně 250 mm pancíře a 150 mm (na glacisovém plátu.

Potenciál měl tank velký

PaK 44 byl nejsilnější německou protitankovou zbraní a obrovský Jagdtiger s ním mohl zlikvidovat spojenecké tanky i na velkou vzdálenost, hovořilo se o 4 až 8 kilometrech! Problémem však bylo, že Jagdtiger vozil pouhých 40 nábojů.

Motor tohoto giganta byl velice slabý a jeho maximální rychlost na silnici byla 38 km/h. Zato spotřeba byla rovněž gigantická – dokázal „sežrat“ neskutečných 700 litrů na 100 km na silnici a až 1 000 litrů v terénu a v jeho nádržích bylo jen 860 litrů paliva.

Pomalý, těžký a poruchový

Kromě omezené hybnosti děla se Jagdtiger potýkal s celou řadou dalších mechanických a technických problémů, které byly způsobeny jeho obrovskou hmotností a nedostatečně výkonným motorem.

Byl rovněž velice poruchový, takže ve finále bylo více Jagdtigů ztraceno kvůli mechanickým problémům nebo nedostatku paliva, než v důsledku nepřátelských akcí.

I to byl jeden z mnoha důvodů, proč se od jeho výroby nakonec upustilo. Tank krátce sloužil v malých počtech od konce roku 1944 až do konce války na západní i východní frontě. V té době se ještě nevědělo o problémech, takže bylo zprvu objednáno 150 tanků, ale vyrobeno jich nakonec bylo jen asi osmdesát. Kvůli nadměrné hmotnosti a značně poddimenzovanému systému pohonu se nakonec toto vozidlo vytratilo úplně a v současné době jsou k vidění jen tři Jagdtigery v různých muzeích po celém světě. Poruchový stroj bylo díky hmotnosti prakticky nemožné odtáhnout, a tak byly posádky často nucené porouchané monstrum vyhodit do povětří, aby stroj nepadl do rukou nepřítele.

Zdroje:

www.securitymagazin.cz, en.wikipedia.org, tankmuseum.org