Smolné časy
Smůla dostala špatnou pověst kvůli tomu, že se ráda lepí, špiní a špatně se z čehokoliv dostává. Ale pryskyřice například ze smrku nebo borovice má spoustu zajímavých účinků, které znali severoameričtí indiáni i dávní obyvatele Skandinávie.
Ti vyráběli z pryskyřice léčivé masti k urychlení hojení ran, k ošetření popálenin i nejrůznějších ekzémů, proti zánětům a vleklým plísňovým infekcím.
Postupně ale smůla a její užitečnost začala z povědomí lidí mizet. V současnosti se jí nicméně znovu začíná věnovat pozornost.
Že smrková pryskyřice má antibakteriální a antimykotické účinky, potvrdil v letech 2007 a 2008 tým finských lékařů a vědců, které vedl Dr. Arno Sipponen. Svoje poznatky publikoval v časopisech Journal of Wound Care a British Journal of Dermatology.
Vůně smrkové pryskyřice
Naši předkové věřili, že vykuřováním pryskyřicí – případně jejím pálením či jen rozvoněním – mohou chránit sebe, své blízké a své domovy před zlými silami, nehodami a nemocemi. Vykuřování se hojně používalo k očistným rituálům.
Mnohé pryskyřice, jako například kadidlo, mají silné antimikrobiální vlastnosti. Při vykuřování se uvolňují látky, které mohou účinně zničit bakterie, viry a plísně. Tím v podstatě fungují jako jakési čističky vzduchu a přispívají k tudíž přispívají k šíření infekcí. Jejich léčivé účinky se rovněž využívaly k pročištění dýchacích cest při kašli, nachlazení či astmatu. Jak je to možné? Složky, které se vykuřováním uvolňují do vzduchu působí jako expektorancia, tedy látky podporující vykašlívání. Rovněž se osvědčily proti revmatismu a všeobecně proti zánětlivým stavům.
K vykuřování se ve střední a severní Evropě nejčastěji používal smrk, modřín, případně borovice. Mohla se pálit jejich pryskyřice nebo se nechala doutnat celá větvička.
Nejoblíbenější z nich býval právě smrk ztepilý (latinsky Picea abies), populární u starých Germánů – a rovněž na našem území. Smrková smůla se spojovala s životem, vnitřním posílením a zakotvením v sobě a v přítomnosti.
Smrk je jeden z nejstarších stromů, které rostou ve střední a severní Evropě. Dorůstá výšky až padesát metrů a má mělký a plochý kořenový systém. Silice lze použít i přímo do koupelí proti revmatismu.
Podobně časté bylo využití borovice lesní (Pinus sylvestris), nazývané též sosna, která symbolizovala sílu a vytrvalost. Vykuřování pomáhalo odstranit dlouhodobou únavu a vyčerpání.
Pryskyřici smrků či borovic můžete prostě nasbírat na procházce v lese. Když narazíte na poraněný strom, který má na kůře množství zatuhlé pryskyřice, můžete malý kousek odloupnout a vzít si ho domů.
Vhodnými způsoby, jak provozovat vykuřování pryskyřicí, je použít buď aroma lampu, pícku nebo kadidelnici.
V prvním případě lze využít esenciální olej kápnutý do vody nebo pryskyřici podložit kouskem alobalu. Další možnosti jsou položit kousek pryskyřice na mřížku pícky, případně přímo na uhlík v kadidelnici naplněné pískem.
Kotoučky kouře se krásně vstřebají do vzduchu, provoní místnost a očistí váš domov. Krom toho, že kouř likviduje choroboplodné zárodky a pomáhá udržovat v pořádku naše dýchací cesty, působí blahodárně také na psychiku. Poskytuje uvolnění, účinkuje proti úzkostem a zmírňuje stres. Navozuje klid, harmonii a vnitřní rovnováhu.
Ať vám slouží ke zdraví a spokojenosti.
Zdroje: www.smolenka.cz, www.salveo.cz, www.vykurovadla-rymer.cz, cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, www.soaphoria.cz, www.magonlinelibrary.com, onlinelibrary.wiley.com
