Událost, která se později zapsala do dějin jako Malmédský masakr, se odehrála na trase Waffen-SS Kampfgruppe Peiper, na křižovatce Baugnez. Němci zde zmasakrovali válečné zajatce, kteří se navíc po krátkém boji vzdali. Nemilosrdní vojáci eses ale nedbali a seskupili americké válečné zajatce na zemědělském poli, kde je palbou z kulometů během pár okamžiků postříleli. Ti, kdo bezhlavou smršť přece je přežili, pak byli zabiti střelou do hlavy.

Na dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Střelba bez varování

Podle výpovědí svědků a výsledků vyšetřování vytáhl z ničeho nic jeden z důstojníků SS svou pistoli a zastřelil bez varování amerického zdravotního důstojníka a muže vedle něj. Ostatní němečtí vojáci se postupně přidali a začali pálit na zajatce ze svých samopalů. Proč začali Němci střílet do svých zajatců, se dodnes neví. Existuje však domněnka, že se Američané pokusili o útěk. Ta však nebyla nikdy potvrzena. Celý Malmédský masakr přežilo zhruba 40 vojáků, kteří utekli a schovali se. Následně předali zprávu spojeneckému velitelství.

Nešťastná náhoda

Místo se navíc ocitlo v plánu náhodně - v prosinci roku 1944 se výchozí strategické postavení Němců při ardenské protiofenzívě nacházelo východně od německo-belgické hranice a Siegfriedovy linie, poblíž belgického města Losheim. V rámci dalších plánů měl jejich další postup vést právě nejprve na město Losheimergraben. Most, který byl po cestě, byl však zničen a jiný vybraný most by tíhu armády neunesl, což Peiperův plán zmařilo. A ukončilo život amerických vojáků. Kolona tanků a obrněných vozidel Kampfgruppe Peiper pak byla odkloněna na silnici přes město Lanzerath na cestě do stanice Bucholz. 

Pozadí masakru

Americká výzkumná četa zahrnovala 22 vojáků (18 pěšáků a 4 dělostřelecké pozorovatele) a bojovala a zdržovala přibližně 500 výsadkářů Waffen-SS v obci Lanzerath v Belgii. Zde zastavila konvoj tanků a obrněných vozidel Kampfgruppe Peiper ještě předtím, než konvoj dosáhl řeky Mže a města Antverp. Američtí vojáci od zdržení očekávali čas na to, aby posílili svou pozici. Plán se ale odvíjel jinak a za soumraku se německý 9. parašutistický pluk (3. parašutistická divize) utkal, obklíčil a zajal americkou průzkumnou četu, která se stáhla z boje kvůli nedostatku munice.

V boji výsadkáři Waffen-SS zabili jednoho z dělostřeleckých pozorovatelů a zranili 14 dalších amerických vojáků a pak raději z opatrnosti útok zastavili. Mysleli si, že se v lese skrývá větší síla americké pěchoty a tanků. Více než 12 hodin proto jen čekali a až pak provedli průzkum, kdy zjistili, že v lesích se nepřátelé neskrývají. Proto se 1. tanková divize SS rozhodla ke krátkému boji, po němž se část americké jednotky Němcům vzdala. Ti je odzbrojili, a společně s dalšími americkými zajatci, je v počtu asi 150 osob poslali na blízké pole nedaleko silniční křižovatky.

Důsledky

Po americkém osvobození místa masakru se zpráva rychle roznesla mezi spojenecké jednotky. Ty dostaly příkaz zneškodnit kohokoli bez varování. Jedním z přeživších Malmédského masakru byl i slavný herec Charles Durning, který se objevil v několika oskarových snímcích. Kromě samotného masakru na poli se pod termín malmédská masakr počítají i další hromadné popravy na civilistech a válečných zajatcích v belgických vesnicích a městech.

Zdroj: Youtube

Trest pro vraha

Malmédský masakr se pak stal jen jedním ze série činů, jež Peiperova divize spáchala.

Jochen Peiper byl po válce válečným soudem odsouzen a spolu s dalšími obviněn z vraždy 308 spojeneckých vojáků a 111 belgických civilistů.

Peiper osobně byl uznán vinným za smrt 71 zajatců u Malméd a odsouzen k trestu smrti, který však nikdy nebyl vykonán. V roce 1948 byl Paiper omilostněn a dostal doživotí.

Zdroje: cs.wikipedia.org, en.wikipedia.org/wiki/Malmedy_massacre, historynewsnetwork.org