Legendární sniperka Šaninová: Krásná tvář skrývala zabijáka s bipolární poruchou

6. leden 2021 četba na 3 minuty
Ostřelovačka Roza Jegorovna Šanina byla velmi roztomilá a měla nevinnou tvář

Ostřelovačka Roza Jegorovna Šanina byla velmi roztomilá a měla nevinnou tvář

Foto: Wikimedia Commons, By Unknown author - Original publication: Журнал «Огонёк», Public Domain, https:/

Roza Šaninová byla roztomilá jako kotě, přesto nebezpečná jako sibiřský tygr. Ani ne dvacetiletá dívka přitahovala mnoho pohledů díky svým nápadně modrým očím, světlé pleti a blonďatým vlasům. Znali ji nejen v domácím prostředí, ale získala si reputaci i v nepřátelské linii. Jejího pohledu se doslova báli, protože předpovídal smrtící kulku.  

Roza byla jednou z více než 2 000 odstřelovaček, které vycvičili a zaměstnali Sověti, aby Němcům ukázali, jak věrný a schopný národ jsou. I když se v historii 2. světové války objevily zákeřnější odstřelovačky, Roza byla výjimečná právě díky svému vzhledu, který ji nejprve bránil splnění jejího snu stát v přední bojové linii. Důstojníci se báli, že bude vojáky rozptylovat. To se ale nestalo, protože Rozu zajímala pouze její puška Mosin Nagant a volný prostor pro letící kulku, která hledala důstojníky, kulometčíky a komunikační personál.

Stejně jako další ženy, i Roza cestovala lehce. Mimo svou pušku si nesla munici, obvazy a lopatu. Důležitou součástí výbavy byly i dva granáty: jeden pro Němce a jeden jako poslední možnost, aby zabránily zajetí, znásilnění, mučení nebo zabití. Sovětské odstřelovačky měly stát v pozadí a nesměly se účastnit smrtících masových frontálních útoků s muži, ani si nesměly vést deníky, které by se nepříteli ukázaly jako užitečné, pokud by byly zajaty. Roza to ale ignorovala. Právě deník byl pro ni "osobní důvěrnicí". Díky tomu dnes víme, co se jí honilo v hlavě a jakým si prošla vývojem. Psychologové navíc zdůrazňují, že v pozdějším dochovaném deníku jsou zjevné výkyvy nálad a podotýkají, že pravděpodobně trpěla nemocí, kterou dnes označujeme jako bipolární porucha. Tato nemoc je charakterizovaná výkyvy nálad, manickými a depresivními stavy, nepřiměřenými pocity vlastní důležitosti a nedotknutelnosti, emocionální labilitou a sníženou empatií či promiskuitou. (Zdroj: https://vipharm.cz/bipolarni-porucha)

Pravdu se bohužel nedozvíme, víme však, že Roza měla obrovskou chuť zabíjet a stát v předních liniích. Byla doslova přitahována nebezpečím. Kvůli svému zbrklému jednání dokonce sama sebe ohrozila několikrát na životě. "Nějaká síla mě přitahuje do přední linie," napsala. "Nudím se vzadu. Někteří lidé říkají, že se chci jen vrátit k chlapcům, ale tam nemám nikoho, koho znám. Chci vidět skutečnou válku.“ To ji bylo devatenáct let a za jednu akci dokázala zastřelit až 50 Němců.

Na začátku ledna 1945 Roza přesvědčila velitele první běloruské fronty, aby ji nechal účastnit se ofenzívy ve východním Prusku. Do svého deníku si napsala: "Moje definice štěstí je boj za druhé…Pokud musím pro všeobecné štěstí padnout, jsem připravena.“ Zemřela 27. ledna, jen několik měsíců před svými 21. narozeninami, v divokých bojích ve východním Prusku, když den předtím chránila zraněného dělostřeleckého důstojníka.  (Zdroj: warfarehistorynetwork.com, říjen 2020)

Akční letáky