Nikola Tesla se údajně narodil během bouřky roku 1856 a už odmala si dokázal pamatovat celé knihy a logaritmické tabulky. Byl neuvěřitelně vytrvalý a odhodlaný a jeho IQ se mělo pohybovat někde mezi hodnotami 160 do 310 (i když je tato hranice nezměřitelná, některé zdroje uvádějí tato čísla). Tím by zároveň přesahoval v hodnotách i nejznámějšího fyzika všech dob, Alberta Einsteina.
Více než 100 patentů
Tesla se zapsal do dějin jako vynálezce, který vyvinul systém střídavého proudu, jež zajišťuje elektřinu domácnostem. Na kontě má ale ještě přes 100 jiných amerických patentů.
Přes skvělé studijní výsledky měl mladý Tesla problémy s psychickým zdravím. Nezvládal dokončit školu a místo toho se stal závislým na hazardních hrách. Nakonec přišel o všechny peníze, zchudl a nervově se zhroutil - údajně měl tehdy pouhé čtyři centy v kapse.
Monument Nikoly Tesly u Niagarských vodopádů v Kanadě.
Nezhodnocený byznys s Edisonem
Tesla se setkal i s dalším významným vynálezcem, Thomasem Edisonem, jenž mu měl následně zadat úkol honorovaný 50 000 dolary. Ty však Tesla nikdy neviděl, od Edisona odešel a sám později navrhl střídavé napájecí systémy, které se používají dodnes. (Zdroj:www.smithsonianmag.com)
Tam, kde v inteligenci předčil své konkurenty, chyběl mu smysl pro obchod. Vzdal se totiž licenčních poplatků, které měl dohodnuté za své patenty, jež by mu jistě vynesly velké bohatství.
Touha po respektu a futuristická věž
I když byl uznávaným vědcem, nedostávalo se mu respektu, který si přál. Nakonec však dostal nápad, jak by mohl zrealizovat své plány a svůj vědecký um plnohodnotně předvést společnosti.
Podařilo se mu přesvědčit podnikatele JP Morgana, aby přispěl více než 150 000 dolarů (dnes je to více než 4 miliony dolarů) na realizaci projektu, jenž mu měl vynést bohatství a uznání.
Zrezlivělá věž na Teslovy experimenty v Rusku
Jednalo se o výstavbu gigantické futuristické věže, která nesla název Wardenclyffe Tower a měla kromě celosvětové bezdrátové komunikace zajišťovat odesílání obrázků či posílání zpráv o počasí. Tesla tak předpověděl vznik informační společnosti, ve které nyní opravdu žijeme.
Problém nastal ještě před začátkem výstavby v roce 1901. Vynálezci totiž došly finanční prostředky, a i když byla věž dostavěna, stala se jeho největší porážkou. Vynálezce byl zdrcen, jelikož měl s věží spojené velké plány. Aby je ale zrealizoval, potřeboval více peněz, které mu ale JP Morgan odmítl poskytnout. V nedůvěře podnikatele mohl hrát svou roli i úspěch vynálezcova konkurenta, Macroniho.
V roce 1917 nechal věž její nový majitel přeměnit na kovový šrot. (Zdroj:www.atlasobscura.com)
Chudoba a šílenství
Na konci života měl Tesla už tak málo peněz, že návrhy jeho vynálezů zůstávaly pouze na papíře. Stával se čím dál tím více paranoidním, úzkostlivým člověkem, lpějícím na čistotě. Jeho teorie začínaly být podivné, tvrdil například, že „vynalezl paprsek smrti schopný zničit 10 000 letadel na vzdálenost 400 km.“
Zemřel roku 1943 v osamění. Jedinou společnost mu dělali holubi, které si ke sklonku života velmi oblíbil. (Zdroj:www.britannica.com)
Ač se může zdát, že jsme už na Teslu v dnešní době zcela zapomněli, není tomu tak. V roce 2013 se díky úspěšné kampani vybralo dost peněz na to, aby se na místě zbořené věže postavilo na počest velkého vynálezce Teslovo vědecké muzeum. (Zdroj: www.bbvaopenmind.com)
