Snímek natočený podle knižní předlohy spisovatele Václava Kaplického začíná v Šumperku. Do tohoto města přijede inkvizitor, aby si vzal na starost případ žebračky, která udělala přestupek v kostele. Aby došel svého úspěchu a vynutil si přiznání, hrubými metodami, tedy mučením, postupně donutí všechny předvolané svědky, aby řekli to, co chce on. 

O spravedlnost mu samozřejmě vůbec nejde, vykonstruovanými procesy sleduje jen své zájmy a doplácejí na to jen a pouze spořádaní a ušlechtilí občané, kteří se krutému soudci nějakým způsobem znelíbili nebo mu nebyli po vůli. To vše koná pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic. Kvůli jeho chování tak přijde o život nečetné množství nevinných lidí. A je mezi nimi i krásná dívka, kterou vidíte na úvodní fotografii. 

Celý film odkazuje na čarodějnické procesy, které byly v tomto kraji páchány před více než tři sta lety. Inkvizitor Boblig z Edelstadtu v podání Vladimíra Šmerala se navíc dožil celkem vysokého věku a zemřel pokojně, jak se uvádí na konci samotného snímku. Jednou z jeho nevinných obětí byla i Zuzana Voglicková, děkanská schovanka, která se mu znelíbila, tak ji nechal upálit. A to jen z toho důvodu, že mu nechtěla být po vůli. 

Odešla skvělá herečka

Krásnou Zuzanu ve filmu ztvárnila známá slovenská herečka, která bohužel nedávno zemřela. Český divák ji může znát právě z Vávrova Kladiva na čarodějnice nebo snímku režiséra Filipa Renče, Requiem pro panenku z roku 1991, kde ztvárnila vychovatelku Věru Volfovou

Zpráva o smrti herečky zasáhla celé Slovensko. Lidé se o ní dozvěděli z facebooku díky Svetlaně Waradzinové, tehdejší vedoucí oddělení kultury Bratislavského kraje. „Odchází dětství mé generace. Odešla skvělá herečka,“ napsala pod fotku zesnulé herečky Waradzinová. Herečka prý zemřela ve spánku. 

Šest let před tím, než opustila tento svět nadobro, prodělala mozkovou příhodu, kterou zvládla překonat. Nicméně skončila v domově pro seniory, protože i když to nedopadlo zcela špatně, nedokázala se úplně uzdravit. Poznali jste, kterou herečku potkal takový osud? Ano, je to Soňa Valentová.

Ztráta řeči, paměti a neschopnost pohybu

Umělkyně měla štěstí v neštěstí, jak uvedla její dcera Katka Hasprová, operace nebyla potřeba. Ačkoliv stav nebyl nijak příznivý, naštěstí u herečky nevypuklo krvácení do mozku. Horší už bylo to, že se tato příhoda negativně promítla na její řeči a paměti a schopnosti chůze. Když ji propustili z nemocnice, ihned nastoupila na rehabilitaci. 

Aby si dcera byla jistá, že je o maminku dobře postaráno a bude mít v případě potřeby pomocnou ruku ihned k dostání, umístila ji do petržalského hospicu. Tam ji i s manželem chodili pravidelně navštěvovat až do konce jejích dní. 

Herečka Soňa Valentová se narodila ve slovenské Trnavě a už jako malá se učila hrát na klavír a navštěvovala hodiny baletu. Její dvě sestry zemřely v koncentračním táboře v polské Osvětimi. Vávrová vystudovala herectví a televizní režii. Jako členka Slovenského národního divadla zde působila do roku 1967. Kromě Kladiva na čarodějnice, které bylo její první filmovou zkušeností, se dále objevila ve více než 150 televizních inscenacích a 15 filmech. Za svůj přínos pro slovenskou kulturu byla v roce 2006 oceněna vyznamenáním Řadu Ľudovíta Štúra, což je jedno z největších, které může umělec dostat. 

Zdroje: irozhlas.cz, 1.pluska.sk, csfd.cz