Sonické dělo: Tajná nacistická zbraň zabíjela zvukem. Zkonstruoval ji Čech

17. prosinec 2019 četba na 2 minuty
Nacistická zvuková zbraň "Sonické dělo"

Nacistická zvuková zbraň "Sonické dělo"

Foto: youtube.com

Do arzenálu Wunderwaffen, tedy zázračných zbraní nacistického Německa, bylo díky českému inženýrovi Richardu Wallauschekovi zařazeno sonické dělo, zbraň na zvukové bázi. Už na vzdálenost 200 metrů měla vojákům trhat uši a zapříčinit selhání orgánů.

Smrtící zbraň zkonstruoval Čech

Nápad na sonické dělo rozvinul rakousko-italský vědec Mario Zippermayr v roce 1940, kdy druhá světová válka řinčela za okny a Hitler přemýšlel nad zbraní, která by mu pomohla boj vyhrát.

Speciální sonické dělo se smrtonosnou vibrací, které ve své bezprostřední blízkosti dokáže během několika vteřin usmrtit všechno živé, bylo v prozatímní fázi vývoje a potřebovalo kvalifikovaného člověka, jenž by se sestavením nové zázračné zbraně pomohl. Zippermayr si do svého týmu přizval inženýra Roberta Wallausceka, rodáka z České Třebové, který nejen pomohl po stránce technické, ale vymyslel i celý design.

Zvracení i selhání životně důležitých orgánů

Princip sonického děla spočíval hlavně v chemii. V rezonanční komoře se rozeznívala reakce metanu s kyslíkem, která se dále šířila spleteništěm trubek ke dvěma parabolám. Výsledný infrazvuk rozesílal do okolí zvukové vlny o frekvenci 800 – 1500 Hz, ty při krátkodobém poslechu způsobovaly v závislosti na vzdálenosti různé zdravotní problémy.

Na vzdálenost 400 metrů vyvolával zvuk závratě a nevolnosti, u 200 metrů se příznaky rapidně zhoršily a oběť pociťovala strašlivou bolest hlavy, trhání ušních bubínků, zvuk zapříčinil vnitřní zranění orgánů, především jater a sleziny. Při 50metrové vzdálenosti stačí půl minuty vyhrávat neslyšitelnou tóninu a oběť padá mrtvá k zemi.

Na bojiště se nedostala

Původně mělo sonické dělo působit na nepřátelské letouny. Pokud zvuk poškodil orgány uvnitř těla, mohl poškodit i silnou konstrukci letadla. Ihned po zkonstruování bylo dělo použito v tajných podzemních laboratořích na zvířatech. Přestože na tvorech sklidila značný úspěch, vyvstaly tím neřešitelné problémy.

Jedním z hlavním bylo nemožnost zaměření děla na určitý cíl. Sonické dělo by svým infrazvukem sice zabilo nepřátele, ale také muže z vlastních řad. Jeho velikost by se na bojišti jenom vyjímala a záhy by se dělo stalo jasným terčem. A přestože dokázalo téměř okamžitě usmrtit každého v okruhu 50 metrů, puška, resp. každý jiná zbraň to dokázala také a výroba byla mnohem levnější. Z této Wunderwaffen se nakonec upustilo a stejně jako další spousta nadějných zbraní neměla premiéru ve válečném prostředí.

Akční letáky