Smrtící zbraň zkonstruoval Čech
Nápad na sonické dělo rozvinul rakousko-italský vědec Mario Zippermayr v roce 1940, kdy druhá světová válka řinčela za okny a Hitler přemýšlel nad zbraní, která by mu pomohla boj vyhrát.
Speciální sonické dělo se smrtonosnou vibrací, které ve své bezprostřední blízkosti dokáže během několika vteřin usmrtit všechno živé, bylo v prozatímní fázi vývoje a potřebovalo kvalifikovaného člověka, jenž by se sestavením nové zázračné zbraně pomohl. Zippermayr si do svého týmu přizval inženýra Roberta Wallausceka, rodáka z České Třebové, který nejen pomohl po stránce technické, ale vymyslel i celý design.
Zvracení i selhání životně důležitých orgánů
Princip sonického děla spočíval hlavně v chemii. V rezonanční komoře se rozeznívala reakce metanu s kyslíkem, která se dále šířila spleteništěm trubek ke dvěma parabolám. Výsledný infrazvuk rozesílal do okolí zvukové vlny o frekvenci 800 – 1500 Hz, ty při krátkodobém poslechu způsobovaly v závislosti na vzdálenosti různé zdravotní problémy.
Na vzdálenost 400 metrů vyvolával zvuk závratě a nevolnosti, u 200 metrů se příznaky rapidně zhoršily a oběť pociťovala strašlivou bolest hlavy, trhání ušních bubínků, zvuk zapříčinil vnitřní zranění orgánů, především jater a sleziny. Při 50metrové vzdálenosti stačí půl minuty vyhrávat neslyšitelnou tóninu a oběť padá mrtvá k zemi.
Na bojiště se nedostala
Původně mělo sonické dělo působit na nepřátelské letouny. Pokud zvuk poškodil orgány uvnitř těla, mohl poškodit i silnou konstrukci letadla. Ihned po zkonstruování bylo dělo použito v tajných podzemních laboratořích na zvířatech. Přestože na tvorech sklidila značný úspěch, vyvstaly tím neřešitelné problémy.
Jedním z hlavním bylo nemožnost zaměření děla na určitý cíl. Sonické dělo by svým infrazvukem sice zabilo nepřátele, ale také muže z vlastních řad. Jeho velikost by se na bojišti jenom vyjímala a záhy by se dělo stalo jasným terčem. A přestože dokázalo téměř okamžitě usmrtit každého v okruhu 50 metrů, puška, resp. každý jiná zbraň to dokázala také a výroba byla mnohem levnější. Z této Wunderwaffen se nakonec upustilo a stejně jako další spousta nadějných zbraní neměla premiéru ve válečném prostředí.
