Zdroj: thanmano / Shutterstock
Modré peklo: Sopka na Jávě chrlí modrou lávu. Podívejte se na fantastické i děsivé záběry!
Samozřejmě, že láva z této jávské sopky není skutečně modrá, ale když sopka vybuchne, plameny, které šlehají z jejího kráteru modré jsou. Podívejte se na tento jedinečný děsivý fenomén, který ožil díky jedinečným fotografiím fotografa Oliviera Grunewalda.
www.smithsonianmag.com, geology.com, www.nationalgeographic.com
Na první pohled to skutečně vypadá, že indonéská sopka Kawah Ijen, která je i velmi populárním turistickým cílem, skutečně chrlí modrou lávu. Celá tato sopka je ale výjimečná. Když se rozhodnete vydat na její vrchol, až nad mraky, rozhodně nebudete litovat. Kromě neskutečných pohledů na vás čeká nejen děsivý kráter, ale i sirné jezero velmi neobvyklé barvy. Je tak modrá, až je vlastně nejmodřejší…
A ony modré plameny, jež zachytil Olivier Grunewald, vznikají právě díky hoření síry. Modrý sopečný oheň byl popsán již ve starověku v Itálii na jižním svahu Vesuvu a na ostrově Vulcano, jak uvedl Grunewald, a lze je pozorovat také u základny chocholů vybuchujících sopek, když dochází k explozím popela.
Na video se podívejte zde:
Sopka, která bere dech
Kawah Ijen je stratovulkán nacházející se na východní Jávě v Indonésii. Je známý svým tyrkysově zbarveným kyselým kráterovým jezerem a jedinečnými modrými plameny, které vznikají hořením sirných plynů unikajících ze sopky. Samotné jezero je obklopeno prstencem strmých útesů, a právě díky nim se pak plyny shromažďují v kráteru, kde se mohou vznítit a hořet modrým plamenem.
Grunewaldovy fotografie, které byly pořízeny během natáčení dokumentu, ukazují úžasnou modrou záři, aniž by bylo do originálu jakkoli zasaženo.
Podle National Geograohic pařížský fotograf Grunewald dokumentoval sopku Kawah Ijen několik dlouhých let. Záře, jež z ní vychází, je ve skutečnosti světlo ze spalování sirných plynů, které vychází z puklin v sopce při vysokém tlaku a teplotě až 600 °C.
Když se tyto plyny dostanou do kontaktu se vzduchem, vznítí se a vyšlehnou plameny vysoké až 5 metrů. Právě proto, že plyny kondenzují na tekutou síru, vytvářejí pak při stékání z vrcholu efekt tekoucí modré lávy. Je to jedinečná podívaná.
Modré plameny nejsou jen na jednom místě na světě
Jak uvádí geoložka Cynthia Werner, i lesní požáry v Yellowstonském národním parku způsobují podobné modré "řeky". Zde je to však způsobeno tím, že požáry roztaví síru v okolí hydrotermálních vývěrů. Podle geoložky je poměrně běžné najít roztavenou síru v okolí horkých sopečných vývěrů.
Sopka Kawah Ijen se tedy pyšní velkým kráterovým jezerem, které má vysoce kyselou vodu s pH nižším než 0,5. Samotná sopka je známá i těžbou síry, která se zde získává mnoho let. Jedná se o velmi úmornou a nebezpečnou práci, jíž se Indonésané často věnují od dětských let. Těží zde sirnou horninu, která vzniká po zhasnutí modrých plamenů a ochlazení sirného plynu a využívají ji v potravinářském a chemickém průmyslu. Tito horníci na nebezpečném místě tráví měsíce i roky, čímž u nich velmi často dochází k podráždění hrdla a plic. Trpí dýchacími potížemi a sklonem k plicním chorobám.
Modré plameny jsou nejlépe viditelné v noci a představují jedinečnou a velkolepou podívanou.
