Slepá Fany Kaplanová byla umučena za atentát na Lenina. Mohla ho spáchat ona?

7. duben 2020 četba na 4 minuty
Fanny Kaplan a Vladimir Iljič Lenin

Fanny Kaplan a Vladimir Iljič Lenin

Foto: Neznámý autor, Wikimedia Commons

Politická revolucionářka Fanny Kaplan byla ve věku 28 let popravena za pokus o atentát na Vladimira Iljiče Lenina. Někteří historici ovšem poukazují na mnohé nesrovnalosti a přiklánějí se k možnosti, že byl atentát zinscenovaný.

Fanny Jefimovna Kaplan se narodila 10. února 1890 do židovské rodiny. Na rozdíl od svých šesti sourozenců, nikdy nepracovala. Už jako velmi mladá se stala politickou revolucionářkou a připojila se k Socialistické revoluční straně, které se říkalo „eseři“. Právě zde získala svou přezdívku Fanny Kaplan či Dora Kaplan. 

V roce 1906 se podílela na bombovém útoku na guvernéra Kyjeva, přičemž utrpěla vážné zranění očí. Díky nezletilosti byla ušetřena trestu smrti a poslána do pracovních táborů na Sibiři, kde strávila v drsných podmínkách dlouhých jedenáct let. Její zdravotní stav se značně zhoršil a téměř oslepla. Propuštěna byla po únorové revoluci v roce 1917, kdy padla carská vláda.

Přestěhovala se do Moskvy a odtud se vydala na Krym pracovat jako výcviková specialistka. Zde se spřátelila s Leninovým bratrem Dmitrijem, který byl vojenským lékařem. Ten by byl zřejmě šokován, kdyby zjistil, že jeho kamarádka byla úředně vedena jako teroristka.  

Fanny se na jaře 1918 se vrátila do Moskvy, kde se připojila k bolševickému spiknutí, které vedl Grigorij Michajlovič Semjonov. Po Velké říjnové revoluci, kdy se bolševici dostali k moci, zakázali všechny ostatní politické strany. Tato restrikce vyvolala v Semjonovi a jeho druzích touhu spáchat teroristické útoky proti Leninovi a Trockému. Kaplanová měla za úkol sledovat Lenina. Ani jeden z atentátů však nevyšel.

Další pokus proběhl 30. srpna 1918 před budovou Michelsonovy továrny. Lenin byl zasažen třemi výstřely, které ho ale neohrozily na životě. Leninův řidič dokonce vypověděl, že postřelený Lenin nechtěl jet do nemocnice, a tak byl odvezen domů, kde navíc odmítl jakoukoliv lékařskou pomoc.

Třetí útok tak vyvolává různé spekulace. Došlo k němu vůbec? Svědci tvrdí, že jej provedla žena.

Semjonov ve svých pamětech zmínil, že Fanny vybral sám jako nejlepší kandidátku k provedení atentátu. Proč by však svěřil Leninovu vraždu téměř slepé dívce, která neměla vůbec žádné zkušenosti s teroristickými útoky? Navíc všichni věděli, že Semjonov považoval muže za mnohem vhodnější kandidáty.

Mohla atentát spáchat skutečně napůl slepá Kaplan? Nedochoval se žádný záznam o tom, že by kdy měla zbraň nebo cvičila střelbu, což by zřejmě Semjonov ve svých pamětech zmínil. Atentát na Lenina proběhl kolem desáté hodiny večer, tedy za tmy, což by bylo pro ženu s tak špatným zrakem takřka nemožné.

Pár hodin po útoku byli zatčeni dva lidé. Prvním byl Alexander Protopopov, kterého ihned popravili bez jakéhokoli vyšetřování. Druhou zatčenou byla Fanny Kaplan.

Byla vzata do vazby a vyslýchána bolševickou tajnou policií “Čeka“. Jediné, co z ní dostali, bylo prohlášení: „Jmenuji se Fanny Kaplan a dnes jsem střílela na Lenina. Útok jsem připravila a provedla sama. Lenina jsem se rozhodla zabít už dávno, protože ho považuji za zrádce revoluce.“ 

Fanny Kaplan byla mučena, 2. září 1918 odsouzena k trestu smrti a hned následující den zastřelena. Její popravě přihlížel jediný svědek, Leninem oceňovaný proletářský básník Děmjan Bědnyj.

Někteří historici naznačují, že Fanny byla nevinná, jen chtěla svým přiznáním ochránit antibolševické přátele. Jiní věří, že se ke zločinu doznala, protože údajným střelec byl její milenec. 

Sovětská propaganda vždy představovala Fanny Kaplan jako monstrum. Její pověst se nezměnila ani po pádu komunistického režimu.

 

Akční letáky