Španělská chřipka zabila 100 milionů lidí. Jak vznikla pandemie před sto lety?

30. leden 2020 četba na 3 minuty
Španělská chřipka si nevybírala, umřít mohl každý

Španělská chřipka si nevybírala, umřít mohl každý

Foto: profimedia

Svět se začíná vzpamatovávat z velké války a netuší, že za dveřmi číhá další, mnohem smrtelnější hrozba. Španělská chřipka se do Evropy vkradla už během bojů a jen za několik měsíců se stihla rozšířit do celého světa a pozabíjet až 100 milionů lidí.  

Kdo je pacient nula?

Existuje mnoho verzí o takzvaném pacientovi nula, který se zapříčinil o španělskou chřipku. Jedna z nich uvádí, že prvního vojáka s příznaky chřipky léčili ve vojenském táboře Funston v americkém Kansasu. Na marodku přišel 4. března 1918, stěžoval si na horečky, bolesti hlavy a svalů. Od něj se nakazil personál a další vojáci, někteří před svou smrtí stihli virové onemocnění zavést do Evropy.

A právě zde se o slovo hlásí druhá verze, jen o rok dříve: Francouzským vojenským lazaretem v Étaples prošlo tisíce vojáků z různých koutů země. Zraněni válkou, sužováni nemocemi, lékaři se snažili pomoct všem.

Začali si ovšem všímat, že úmrtnost dosáhla závratných výšin a stovky pacientů vykazuje stejné příznaky. Hygienické podmínky byly tehdy tristní, lazaret navíc choval vlastní prasata a drůbež, v kombinaci s všudypřítomnou smrtí a vojáky nakaženými různými chorobami bylo jen otázkou času, než se zrodí zcela nová metla lidstva.

Tři vlny

Tak nebo onak, španělská chřipka se s pomocí velké migrace vojáků a rozmachu dopravní sítě rozšířila do světa a válkou vyčerpané národy srážela znovu na zem. Nejvíce se ale soustředila na ty nejsilnější jedince, muže a ženy mezi 15-35 lety.

Chřipka pustošila ve třech vlnách, a to zejména Evropu, Severní Ameriku a Afriku. Zatímco první vlna, která se oblastmi prohnala na jaře 1918, neměla takovou sílu, ta druhá – letní – měla katastrofický dopad. Třetí vlna pak jenom podrazila nohy těm nejvysílenějším.

O hrozící pandemii věděl málokdo; Země zmítané válkou na informace o chřipce uvalily cenzuru. Neutrální Španělsko se rozhodlo o ní mluvit, což se ukázalo jako správné, léč nešťastné rozhodnutí – nemoc získala své nové jméno.

První potvrzenou obětí v českých zemích se stal koncipient pražského policejního ředitelství JUDr. Egon M. Prorok. O jeho smrti napsal Prager Tagblatt. Historik a lékař Harald Salfellner se domnívá, že si španělská chřipka na území českých zemí vyžádala 44-75 tisíc životů.

Dopad na světovou populaci

V roce 1920 španělská chřipka začala ustupovat. Lidé, kteří přežili, si vytvořili dostatek obranných látek a dokázali se jí ubránit. Odhadem se celosvětově nakazilo 500 milionů lidí, úmrtnost byla mezi 10-20 %. Na konci svého dva roky trvajícího řádění snížila chřipka populaci Země o 3-5 %.

Na chřipku zemřelo mnoho známých jmen – malíři Egon Schiele a Bohumil Kubišta, spisovatelka Margit Kaffka nebo básník Guillaume Apollinaire. Chřipkou se nakazili i spisovatelé Franz Kafka a Fráňa Šrámek, oba její řádění přežili.

Akční letáky