Celý svět v roce 2020 naprosto pohltil koronavirus. Nebezpečná nákaza si vyžádala tisíce životů a počty nakažených každým dnem rostou. S existencí nakažlivého viru si lidé často připomínají epidemii španělské chřipky, která si je s COVIDEM-19 v lecčem podobná.
Zatímco globální pandemie španělské chřipky trvala dva roky, největší počet mrtvých byl zaznamenán během její druhé vlny na podzim roku 1918. Když se španělská chřipka v březnu roku 1918 objevila, měla všechny aspekty sezónního onemocnění. Lékaře však překvapila svou nakažlivostí a rychlostí, jakou se světem šířila.
Španělská chřipka si vyžádala miliony životů
Jeden z prvních zaznamenaných případů byl Albert Gitchell, kuchař v americké armádě, který byl hospitalizovaný se čtyřiceti stupňovými horečkami. Nemoc se rychle rozšířila po celé základně. Koncem měsíce bylo hospitalizováno více než tisíc jedinců a 38 z nich chřipce podlehlo. Nemoc se rychle šířila a krátce na to začaly nemocné registrovat státy jako Anglie, Francie, Španělsko a Itálie. Rychlost, s jakou se nemoc šířila, byla přisuzována probíhající 1. světové válce.
První vlna španělské chřipky nebyla nijak závažná. Nemocní se potýkali s vysokými horečkami, které průměrně trvaly tři dny. Podle zdravotních záznamů z první poloviny roku 1918 byly počty úmrtí na španělskou chřipku velmi podobné sezónní chřipce.
Španělská chřipka si nevybírala, umřít mohl každý
Kvůli cenzuře neměla spousta lidí o viru ani ponětí
V létě roku 1918 se situace značně uklidnila a předpokládalo se, že začátkem srpna zmizí chřipka úplně. Byl to však jen klid před bouří. Někde v Evropě se totiž objevila mutace španělské chřipky, která měla sílu zabít jinak zdravé a mladé lidi během 24 hodin od prvních příznaků.
Virus se rychle šířil celým světem. Jen za měsíc říjen zaznamenaly Spojené státy téměř 200 tisíc mrtvých. Problémem byla velmi mírná či žádná omezení. Státy totiž kvůli právě probíhající válce nechtěly nařizovat karantény. Kvůli cenzuře navíc spousta lidí o existenci viru neměla ani ponětí. Tehdejší zdravotnictví nebylo na takové úrovni, jako je dnes, což bylo také jedním z důvodů, proč španělské chřipce podlehlo takové množství lidí. Druhá vlna skončila v prosinci roku 1918. Svět ovšem zdaleka neměl vyhráno.
Španělská chřipka si je s koronavirem v lecčem podobná
Třetí vlna začala v lednu roku 1919 v Austrálii a virus si opět našel svou cestu do Evropy. Přestože i toto období čítá miliony mrtvých, chřipka se již nešířila tak rychle, a to hlavně kvůli konci války, který umožnil nařízení nejrůznějších opatření.
Celkově španělské chřipce podlehlo 20 až 50 milionů pacientů po celém světě a nebezpečným virem se nakazilo více než 500 milionů lidí.
Bude se opakovat více než sto let starý scénář?
Španělská chřipka si je s koronavirem v mnohém podobná. Stejně jako COVID-19, i španělská chřipka patrně pocházela z Číny. Obě nemoci mají stejné příznaky - suchý kašel, horečka a dušnost. K jejich přenosu dochází kapénkami. Základním opatřením pro zmírnění rychlosti šíření tak jsou u obou nemocí roušky.
Druhá vlna koronaviru je v plné síle. Situace je velmi vážná právě v České republice, kde se denně počty nakažených zvedají o tisíce. Podle nejnovějších informací se rapidně snižují kapacity nemocnic a hrozí, že se nemocní nebudou mít kde léčit. Čeká snad svět stejný scénář, který se odehrál před více než sto lety?
