Zdroj: Profimedia.CZ
Drastické praktiky španělské inkvizice: mučení mělo přesná pravidla
O španělské inkvizici koluje řada mýtů a v mnoha bodech se neshodnou ani erudovaní historici. Zásadně se liší už jen odhady o počtu obětí. Mohlo jich být 300 tisíc nebo také jen 30 tisíc. Jisté však je, že čarodějnice překvapivě nebyly hlavním terčem pronásledování.
Španělská inkvizice vznikla roku 1478 z iniciativy krále Ferdinanda II. Aragonského a Isabely I. Kastilské za účelem náboženského sjednocení Iberského poloostrova. Inkvizitoři měli původně za úkol prověřovat bývalé židy a muslimy, u kterých panovalo podezření, že se obrátili na římsko-katolickou víru jen naoko, aby získali stejná práva jako křesťané.
Prověřování konvertovaných osob se ještě zintenzivnilo poté, co královský dekret v roce 1492 přikázal židům a muslimům přestoupit ke křesťanství, nebo odejít ze země. Všichni obyvatelé španělského území teď měli být katolíci. Inkvizice měla zaručit, že konvertované osoby vyznávají novou víru i svým srdcem, a nikoli jen tvrzením před úřady. (Zdroj: www.historyextra.com/period/medieval/what-was-spanish-inquisition-facts-heretic-heresy-trial/)
Zdroj: Wikimedia Commons, Autor: Neznámý, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=46227
Usvědčeným kacířům hrozilo dlouholeté vězení anebo rovnou upálení na hranici, i když právě v tomto ohledu se historikové nemohou shodnout na přesných číslech.
Co se týkalo mučení, španělská inkvizice měla přesné předpisy, jak při něm postupovat. K tortuře se mohlo přistoupit jen v případě, že inkvizitoři už nashromáždili důkazy k usvědčení obviněného, a nemělo při něm dojít k prolití krve. U tortury býval přítomen lékař, který dohlížel na to, aby oběť během mučení nezemřela nebo si neodnesla trvalé následky. Jednotlivé mučicí procedury neměly zabrat více než 15 minut.
Zda se tyto předpisy v praxi skutečně dodržovaly, je opět předmětem dohadů. Historikové nicméně povětšinou uznávají, že v krvavých formách mučení si španělská inkvizice opravdu nelibovala. Většinou se používal skřipec (natahování na žebřík), strappado (zavěšení za zápěstí s rukama svázanýma za zády) a toca (lití vody do úst ucpaných hadrem, při čemž měl mučený pocit, že se topí). (Zdroj: en.wikipedia.org/wiki/Spanish_Inquisition)
Pronásledován mohl být každý, kdo se nějakým způsobem odklonil od katolické víry; zpočátku to byli hlavně již zmínění židé a muslimové, s rozvojem reformace k nim přibyli i protestanti a čas od času se v hledáčku inkvizice ocitly také čarodějnice, ačkoli na ty se zrovna ve Španělsku zase tolik nevěřilo. Zřejmě největší čarodějnický proces se odehrál roku 1610 ve městě Logroño; v jeho rámci bylo vyšetřováno rekordních 7 tisíc lidí, trest smrti upálením zaživa však stihl jen 6 osob a dalších šest odsouzenců bylo upáleno posmrtně.
