„Lidé raného středověku byli hvězdnou oblohou fascinováni stejně jako my dnes," říká medievalistka Marilina Cesario. „Dochovala se nám celá řada artefaktů ve staré angličtině, irštině, latině i ruštině, které se zmiňují nebo zobrazují komety. Ty by mohly pomoci vyřešit moderní astronomickou záhadu planety Devět."

Planeta Devět by měla být pětkrát až desetkrát hmotnější než Země a měla by se nacházet ve vnější oblasti Sluneční soustavy. I přesto, že nebyla dosud objevena, její existence by mohla vysvětlit některé gravitační síly působící v Kuiperově pásu, což je úsek ledových těles za Neptunem.

Devátá planeta a středověk

V roce 1950 přišel nizozemský astronom Jan Oort na to, že krátkoperiodické komety, s oběžnou dobou kratší než 200 let, k nám přilétávají z této oblasti. Díky gravitačnímu působení Jupitera se některá tělesa vrací ke Slunci pravidelně.

„Můžeme vzít obežné dráhy známých komet a pomocí počítače vypočítat, kdy byly ve středověku viditelné," vysvětluje Pedro Lacerda, astronom Queen's University. „Tyto výsledky pak porovnáme s informacemi z kronik a tapisérii obsahující data o průletu nebeských těles. Podle toho můžeme upravit jejich oběžnou dráhu a zjistit přibližnou polohu planety Devět."

Zdroj: Youtube

Anglosasové neviděli v kometách pouze božská znamení, ale snažili se jejich výskyt vysvětlit. Proto vědci předpokládají, že jejich záznamy budou přesné.

Propojení vědy a umění

Oba výzkumníci pocházejí z odlišných akademických oblastí. Astronom Pedro Lacerda se zajímá o historii a medievalistka Marilina Cesario o vesmír. Dohromady se dali díky projektu Leverhulme Trust, který má propojit vědu a umění.

To, že by jejich nápad mohl fungovat, dokazuje vědecký výzkum z konce 18. století, kdy astronomové objevili Neptun. Jeho existenci však neprokázali pozorováním, ale matematickými výpočty.

Zdroj:

www.denik.cz, www.newsweek.com, www.livescience.com