Špička pyramidy v Gíze skrývá tajemství: Jak se k záhadnému objektu staví vědci?

Pyramidion ze 7. st. př. n. l. vystavený v Petrohradě

Pyramidion ze 7. st. př. n. l. vystavený v Petrohradě

Foto: Shutterstock.com

Při pohledu na pyramidy v Gíze zůstává každý návštěvník Egypta ohromen. Teď si ale představte, že před několika tisíci lety se příchozímu naskytl pohled nepopsatelně úchvatnější. Pyramidy se tyčily nad rozlehlým komplexem staveb a leskly se v záři slunce. Jejich stěny pokrýval naleštěný vápenec a na vrcholcích se blyštěly pozlacené špičky.

Stejně jako dnes chráníme zdivo staveb omítkou, tak i staří Egypťané obkládali vnější strany masivních kvádrů pyramid vrstvou jemného bílého vápence, aby jim dodali hladký vzhled a ochranu před přírodními vlivy. Monumenty v podobě, jak je obdivujeme dnes, jsou tedy jen torzem původní oslnivé architektury, která v historii nemá obdoby. Navíc netrčely jen tak osamoceny někde v poušti, ale dominovaly velkému komplexu, jenž bychom dnes mohli nazvat rušným městem. Předpokládá se, že kolem chrámů a dalších kamenných staveb stávala spousta chýší, kde přebýval prostý lid a stavební dělníci.

Měsíční pyramida v Teotihuacánu

Měsíční pyramida vydala tajemství, kterého se vědci báli. Vše leželo v tunelu

Špička zlatem zdobená

Během časů antických i moderních se však pyramidy staly terčem vandalů a zlodějů, kteří kradli jak z interiérů, tak z vnějších částí staveb. Pyramidy kvůli tomu ztratily lesklý plášť i část své původní výšky; Rachefově pyramidě dokonce chybí špička. Nikdo neví, kam se poděla.

Vrcholek pyramidy, takzvaný pyramidion, byl přitom ve starém Egyptě důležitým stavebním prvkem, kterým se zakončovaly královské pyramidy a obelisky. Vyráběl se z jediného kusu tvrdého kamene, většinou žuly nebo čediče, a úhel jeho sklonu přesně odpovídal sklonu celé stavby. Do dnešní doby se těchto vrcholků bohužel dochovalo jen velmi málo. Nejspíš je to tím, že Egypťané jejich povrch pokrývali drahými kovy, někdy i zlatem. Ze staveb proto při útoku zlodějů mizely jako první.

Pyramidy během tisíciletí ztratily původní lesk.Pyramidy během tisíciletí ztratily původní lesk.Zdroj: Shutterstock.com

Záhadný účel pyramidia

Mnozí milovníci tajemna však za jejich zmizením vidí i něco jiného. Pozlacené špičky pyramid podle nich nesloužily jen tak pro ozdobu, ale mohly plnit daleko důležitější účel. Jejich kovový povrch do sebe absorboval sluneční energii, která se pak soustředila v útrobách pyramidy a mohla být prakticky využita v přilehlém městě. Stavby tedy mohly fungovat jako velké solární elektrárny. Konspirátoři nabízejí možnost, že pyramidia v době ohrožení civilizace nechali odstranit a ukrýt sami faraoni, aby vzácná technologie nepadla do rukou nepřátel.

Egyptské pyramidy jsou dodnes zahaleny tajemstvím.

K čemu ve skutečnosti sloužily pyramidy: Vědci přišli s pravděpodobnou teorií

Současní vědci však takovou důvěru v inteligenci našich předků nemají a nespokojí se ani s vysvětlením, že starověké elektrárny ve tvaru pyramid projektovali návštěvníci z vesmíru. Hladké lesklé stěny a pozlacené špičky podle nich symbolizovaly sluneční paprsky a měly pomoci faraonově duši snáze vystoupat za slunečním bohem Re. Bylo-li tomu opravdu tak, cesta na věčnost se některým egyptským králům pěkně prodražila. Cheopsova pyramida původně měřila na výšku téměř 148 metrů a její sousedka postavená králem Rachefem byla jen o pět metrů nižší. Na stavbách pracovaly tisíce dělníků po dobu dvou dekád a někdo je přitom musel živit a šatit. Opravdu by někdo tolik investoval do vlastního hrobu? Můžeme jen spekulovat.

Zdroje: ancientegyptonline.co.uk, www.dawn.com, www.history.com

Akční letáky