Zdroj: Shutterstock.com
Vědci tvrdí, že byl v Černobylu ukraden jaderný odpad. K čemu může být použit?
„Černobyl“ je v podstatě synonymem jaderné katastrofy, ke které došlo 26. dubna 1986 následkem havárie jaderného reaktoru. Radioaktivní mrak zamořil nejen Ukrajinu, Bělorusko i část Ruska, ale své zhoubné účinky trousil dál na své cestě do Evropy. Je Černobyl jen hořkou vzpomínkou, nebo se stal opět možnou hrozbou?
Nebezpečí sarkofág nepohřbil
Bývalá jaderná elektrárna Černobyl leží na severu Ukrajiny poblíž hranice s Běloruskem, asi sto kilometrů od Kyjeva. Aby se zabránilo dalšímu úniku radiace, ihned po havárii se nad troskami čtvrtého bloku začal stavět ocelobetonový sarkofág a nad ním byl z důvodu větší bezpečnosti v minulém desetiletí vybudován nový kryt. Zbylé tři reaktory, které po havárii ještě pracovaly, byly postupně do roku 2000 odstaveny. Nicméně celý proces vyřazování z provozu a jaderného čištění probíhá i dnes a bude ještě nejméně čtyři desetiletí trvat. Celá oblast je vyhlášena za zakázanou zónu, kterou spravuje ukrajinský Institut pro bezpečnostní problémy jaderných elektráren, ale stále tam jsou v provozu laboratoře a kanceláře.
Jaderní lupiči
V březnu 2022 se objevila v mediích tvrzení vědců z černobylské jaderné elektrárny, že byl z objektu ukraden radioaktivní opad, který tam zůstal po jaderné havárii. Vědec, který pracuje pro Institut a přeje si zůstat v anonymitě, časopisu New Scientist řekl, že byl pravděpodobně ukraden z laboratoře pro monitorování radiace. Časopisu pak ředitel Institutu A. Nosovskij sdělil, že lupiči zřejmě odnesli i vzorky radioaktivních izotopů pro kalibraci přístrojů. A prý to není vše, postrádá se i další nebezpečný materiál. Dále uvedl, že ztratil kontakt s laboratoří, kde „… jsou silné zdroje gama a neutronového záření“ a že se tedy neví, kde jsou.
Zdroj: Shutterstock.com
„Špinavá bomba“
Zároveň s informacemi o ukradeném radioaktivním materiálu se objevily obavy, zda je možné tento materiál využít k výrobě „špinavé bomby“. To znamená po domácku vyrobené nebezpečné zbraně s využitím jaderného odpadu v běžných výbušninách. K tomu se vyjádřil odborník na jaderné zbraně B. Merk z liverpoolské univerzity, který říká, že „… není žádný důvod k obavám.“ A dále vysvětlil, že by pro takovou zbraň bylo nezbytné plutonium nebo uran. Což, jak předpokládá, ukradený jaderný odpad ani jednu látku neobsahuje a dodává: „Pokud se jim plutonium povaluje v kancelářích, pak hrubě porušují globální zákony o kontaminaci. Na to existují jasná pravidla Mezinárodní agentury pro atomovou energii a to, jak se ale zdá, není pravděpodobné…“ Dále sdělil, že v laboratořích a kancelářích Černobylu nemůže být nic nebezpečnějšího, než co by nebylo možné sehnat kdekoli jinde. „Na světě je tolik radioaktivních zdrojů. Pokud se k tomu někdo chce dostat, existuje jednodušší způsob," řekl. „Takové radioaktivní zdroje můžete ukrást v každé nemocnici nebo na stavbě…“
Radioaktivní materiál přeci jen hrozba?
Stejný názor jako Merk má i V. Fedčenko, odborník na jadernou bezpečnost ze Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru, který časopisu Science řekl: „Existuje spousta radioaktivních zdrojů, které nikdo nemá na očích. Dokonce ani Ukrajina." V širším pojetí případ krádeže v ukrajinském Černobylu tak poukazuje na nebezpečí stále většího množství radioaktivního materiálu všude na světě, z něhož většina ani není evidována. Tak jen doufejme, že to není plutonium nebo uran…
