Nebezpečí sarkofág nepohřbil
Bývalá jaderná elektrárna Černobyl leží na severu Ukrajiny poblíž hranice s Běloruskem, asi sto kilometrů od Kyjeva. Aby se zabránilo dalšímu úniku radiace, ihned po havárii se nad troskami čtvrtého bloku začal stavět ocelobetonový sarkofág a nad ním byl z důvodu větší bezpečnosti v minulém desetiletí vybudován nový kryt. Zbylé tři reaktory, které po havárii ještě pracovaly, byly postupně do roku 2000 odstaveny. Nicméně celý proces vyřazování z provozu a jaderného čištění probíhá i dnes a bude ještě nejméně čtyři desetiletí trvat. Celá oblast je vyhlášena za zakázanou zónu, kterou spravuje ukrajinský Institut pro bezpečnostní problémy jaderných elektráren, ale stále tam jsou v provozu laboratoře a kanceláře.
Jaderní lupiči
V březnu 2022 se objevila v mediích tvrzení vědců z černobylské jaderné elektrárny, že byl z objektu ukraden radioaktivní opad, který tam zůstal po jaderné havárii. Vědec, který pracuje pro Institut a přeje si zůstat v anonymitě, časopisu New Scientist řekl, že byl pravděpodobně ukraden z laboratoře pro monitorování radiace. Časopisu pak ředitel Institutu A. Nosovskij sdělil, že lupiči zřejmě odnesli i vzorky radioaktivních izotopů pro kalibraci přístrojů. A prý to není vše, postrádá se i další nebezpečný materiál. Dále uvedl, že ztratil kontakt s laboratoří, kde „… jsou silné zdroje gama a neutronového záření“ a že se tedy neví, kde jsou.
Černobyl, nebezpečná zóna
„Špinavá bomba“
Zároveň s informacemi o ukradeném radioaktivním materiálu se objevily obavy, zda je možné tento materiál využít k výrobě „špinavé bomby“. To znamená po domácku vyrobené nebezpečné zbraně s využitím jaderného odpadu v běžných výbušninách. K tomu se vyjádřil odborník na jaderné zbraně B. Merk z liverpoolské univerzity, který říká, že „… není žádný důvod k obavám.“ A dále vysvětlil, že by pro takovou zbraň bylo nezbytné plutonium nebo uran. Což, jak předpokládá, ukradený jaderný odpad ani jednu látku neobsahuje a dodává: „Pokud se jim plutonium povaluje v kancelářích, pak hrubě porušují globální zákony o kontaminaci. Na to existují jasná pravidla Mezinárodní agentury pro atomovou energii a to, jak se ale zdá, není pravděpodobné…“ Dále sdělil, že v laboratořích a kancelářích Černobylu nemůže být nic nebezpečnějšího, než co by nebylo možné sehnat kdekoli jinde. „Na světě je tolik radioaktivních zdrojů. Pokud se k tomu někdo chce dostat, existuje jednodušší způsob," řekl. „Takové radioaktivní zdroje můžete ukrást v každé nemocnici nebo na stavbě…“
Radioaktivní materiál přeci jen hrozba?
Stejný názor jako Merk má i V. Fedčenko, odborník na jadernou bezpečnost ze Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru, který časopisu Science řekl: „Existuje spousta radioaktivních zdrojů, které nikdo nemá na očích. Dokonce ani Ukrajina." V širším pojetí případ krádeže v ukrajinském Černobylu tak poukazuje na nebezpečí stále většího množství radioaktivního materiálu všude na světě, z něhož většina ani není evidována. Tak jen doufejme, že to není plutonium nebo uran…
