Po stopách zkamenělin

Spinosaurus, plaz s ostny, dostal své jméno podle vysoké ploutve na zádech s trnovými obratli a pojmenoval ho E. Stromer v roce 1915. Tehdy jeho asistent R. Markgraf odkryl část kostry v egyptské oáze Bahajíra. Zkameněliny vystavené v muzeu v Mnichově byly zničeny při bombardování města v roce 1944. Zbyl po něm tak jen Stromerův popis. Spinosaurus byl větší a těžší než tyranosaurus, měřil 14-18 metrů a vážil dle odhadů vědců 13-22 tun. Jeho lebka byla 1,75 metrů dlouhá. Až v 90. letech minulého století bylo znovu nalezeno pár fragmentů jeho kostry, větší nálezy pocházejí z počátku tohoto tisíciletí z Alžírska, Maroka a Tuniska.

Na chvíli archeologem

Práci archeologa si nejspíš představíme jako trpělivou práci se štětečkem v ruce, kdy opatrně odhaluje střípek za střípkem, či úlomky kostí. V roce 2014 paleontolog z University of Detroit Mercy Dr. N. Ibrahim narazil na ostatky Spinosaura aegyptiacuse v severoafrické Sahaře. Na místě pracoval jeho tým několik let. Když se většina domnívala, že už Sahara víc nevydá, Ibrahim stále věřil, že je ten největší objev skrytý pod tunami písku teprve čeká. „Bojovali jsme s písečnými bouřemi, záplavami, hady, štíry a dalšími potížemi, abychom nejzáhadnějšího dinosaura na světě vykopali …,“ popsal tehdy jejich práci. A měl pravdu, a jak sám řekl, „stálo to za to.“ Když pracovali dál ve více než padesátistupňových vedrech, podařilo se jim vykopat téměř celý ocas. „Ocas je opravdu nejdůležitější částí, je obrovský a opravdu vypadá jako obří pádlo," s nadšením uvedl Ibrahim, „… je bizarní a naprosto jedinečný.“ Převážná část byla nalezena v letech 2018-2019, kdy nalezli 36 ocasní obratlů z původních 50, jak odhadují. Týmu se tak podařilo odkrýt jednu z největších neporušených fosilií na světě.

Zdroj: Youtube

Obří lovec ryb

Pracemi v terénu práce archeologů nekončí. Další léta bádaní je čekají na pracovištích už ale pod střechou. Ibrahim „svého“ dinosaura popsal jako tvora, který měl zatažené nozdry, krátké přední a dlouhé zadní nohy jako pádla, dlouhý úzký nos jako krokodýl. Kuželovité zuby mu pomáhaly udržet kluzkou kořist, aby mu nevyklouzla. Co však vědce přesvědčilo, že to byl skutečně vodní živočich, byla především hustota kostí. „… kostra nám napověděla, že to byl dinosaurus, který miloval vodu,“ řekl Ibrahim. Vědci se nějakou dobu přeli, zda lovil na mělčině nebo v hlubokých vodách. Analýzy hustoty kostí ukázaly, že dinosauři lovili pod vodou. Kosti nejsou duté, ale plné a pevné, a to prý těmto živočichům umožnilo potápět se. Sahara byla kdysi místem mohutných vodních toků. Právě v hlubinách těchto řek si před sty miliony lety pravěký Spinosaura aegyptiacus proplouval a lovil obrovské ryby, které v nich tehdy žily.

Zdroje: www.britannica.com, www.wbur.org, www.bbc.com