Jaké výkony podávali olympionici ve starém Řecku: Dnešní sportovci by nestíhali

Natálie Borůvková | 17. 10. 2022

Na zahajovacím ceremoniálu ušli staří Řekové kolem 60 kilometrů. Podávali tak výkony, jakým by dnešní sportovci stíhali jen ztěží.

Olympijské hry jsou přehlídkou těch nejlepších sportovců z celého světa. Pokud bychom je ovšem srovanli se sportovci ve starém Řecku, asi bychom nevěřícně kroutili hlavou.

Jaké výkony podávali olympionici ve starém Řecku?

Byli to právě staří Řekové, kteří olympiádu vymysleli. A ačkoliv se pompéznost i výkony sportovců každou olympiádou zlepšují a jdou kupředu, ve srovnání se starými Řeky by si dnešní olympionici moc dobře nevedli.

Starověcí sportovci byli totiž skutečně výkonní. Jistě by obstáli na prvních místech moderních olympijských her i v současnosti. Například Phayllos z Krotonu hodil na pýthijských hrách kolem roku 500 př. n. l. diskem do vzdálenosti 30 metrů.

Ačkoli je tato vzdálenost přibližná, Řekové totiž měřili vzdálenost ve skutečných lidských stopách, na olympijských hrách by se takový sportovec, jako byl Phayllos, mohl v klidu ucházet o medaili. Phayllos by pravděpodobně překonal hod legendárního Američana Roberta Garretta ve výšce nad 30 metrů, kdyby měl k dispozici moderní nářadí a techniku.

Starověcí házeči pravděpodobně používali těžší disk a před vypuštěním ho otočili pouze o tři čtvrtiny, nikoli o dvě a čtvrt otáčky, jak to dělají moderní atleti. Nehledě na varianty by Phayllos měl proti atletům 21. století obrovskou šanci na vítězství.

Dnešní sportovci by vůbec nestíhali

Historici si lámou hlavu také nad záznamy z dávných soutěží ve skoku do dálky. Atleti dosahovali vzdáleností výrazně přes 15 metrů. Tedy téměř dvojnásobku současného světového rekordu ve skoku do dálky. Mnozí klasikové předpokládají, že se ve skutečnosti jednalo o trojskok, ačkoli i tak jsou starověcí sportovci překvapivě dál oproti modernímu rekordu.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Starověká soutěž se však od moderní verze značně lišila. Řekové pravděpodobně začínali z místa a při rozběhu se oháněli ručními závažími, tzv. halterami, které jim dodávaly hybnost a při dopadu umožňovaly vysunout nohy dále dopředu.

Rozdíly byly také v přípravě, což trochu ztěžuje porovnávání starověké a moderní olympijské zdatnosti. Staří Řekové trénovali na hry jen několik měsíců a během této doby možná příliš netrénovali jednotlivé disciplíny. Filozof a lékař Galén doporučoval hrát si na honěnou, někdy i při jízdě na ramenou spolubojovníka.

Nová teorie ohromila svět: Už víme, co bylo před vesmírem, prohlásili vědci
Magazín

Nová teorie ohromila svět: Už víme, co bylo před vesmírem, prohlásili vědci

Vzpírání bylo vzácné, protože trenéři se obávali nadměrného rozvoje některých svalů a vzniku nerovnováhy v síle. Atleti experimentovali s nejrůznějšími druhy stravy, včetně jídelníčků s vysokým obsahem masa, sýrů a fíků. Běžně se užívaly bizarní elixíry a zdá se, že většina atletů používala před zahájením her "proklínací tablety", kterými proklínali své soupeře. Asi věděli, co dělají a nutno podotknout, že novodobí sportovci by jim nestíhali.

Zdroje:

www.stoplusjednicka.cz

www.britannica.com

greekreporter.com

Tagy Olympijské hry Robert Garrett Starověké Řecko