Celý proces začal před 700 miliony lety. Splynutí horkého plynu a prachu vyvolalo masivní explozi. Tím se spustila intenzivní tvorba hvězd. Asi 200 hvězdokup se nacházelo v centrálních oblastech. „Množství plynu je zde srovnatelné s tím, které obsahuje celá Mléčná dráha,” píšou výzkumníci ve své tiskové zprávě

Předchozí pozorování Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalil 100 zbytků supernov v oblasti menší než 500 světelných let a jádra mateřských galaxií vzdálených 1200 světelných let od sebe. Každé z nich má rotující prstenec, jež vyzařuje oslnivé infračervené světlo. To vytváří difrakční hroty připomínající šesticípou hvězdu. 

Snímek srážky galaxií

Arp 220 jsou nejbližší ultrasvítivé infračervené galaxie (ULIRG) a nejjasnější ze tří galaktických sloučení nejblíže Zemi. „Mají svítivost trilionů sluncí. Pro srovnání - naše Mléčná dráha má jen asi deset miliard sluncí,” píšou vědci.

Jako maják tak přilákaly pohledy Webbova teleskopu, konkrétně jeho kamer Near-Infrared Camera (NIRCam) a Mid-Infrared Instrument (MIRI). Sloučením dat z těchto přístrojů byli vědci schopni spatřit objekty v blízké infračervené i střední infračervené vlnové délce.

Arp 220

Astronomové obvykle neoznačují dvě splývající galaxie jedním názvem. Až do roku 2002 si však mysleli, že jde o jednu z podivných struktur, kterým nerozumí. Mátl je její tvar. Snímky z Hubbleova teleskopu ale pomohly odhalit jejich dvě jádra, zatímco rentgenová observatoř Chandra X-Ray Observatory NASA zaznamenala energii z nich vycházející.

Společně s novou analýzou dat tak odborníci již ví, že Arp 220 je nyní v klidovém stádiu, kdy neprodukuje hvězdy tak extrémním tempem. Začalo to asi před 100 miliony lety, 600 milionů let poté, co se dvě galaxie začaly slučovat.

Zdroj: Youtube

Díky své schopnosti pozorovat vesmír v infračerveném světle s delší vlnovou délkou a velkému zrcadlu je Webbův dalekohled schopen dívat se doslova do minulosti. Je to tím, že jas ze vzdálených objektů je natahovaný expanzí našeho vesmíru. Tento efekt vytlačuje světlo z viditelného rozsahu do infračerveného záření.

Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.nasa.gov, www.space.com