Celý proces začal před 700 miliony lety. Splynutí horkého plynu a prachu vyvolalo masivní explozi. Tím se spustila intenzivní tvorba hvězd. Asi 200 hvězdokup se nacházelo v centrálních oblastech. „Množství plynu je zde srovnatelné s tím, které obsahuje celá Mléčná dráha,” píšou výzkumníci ve své tiskové zprávě. 

Předchozí pozorování Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalil 100 zbytků supernov v oblasti menší než 500 světelných let a jádra mateřských galaxií vzdálených 1200 světelných let od sebe. Každé z nich má rotující prstenec, jež vyzařuje oslnivé infračervené světlo. To vytváří difrakční hroty připomínající šesticípou hvězdu. 

Snímek srážky galaxií

Arp 220 jsou nejbližší ultrasvítivé infračervené galaxie (ULIRG) a nejjasnější ze tří galaktických sloučení nejblíže Zemi. „Mají svítivost trilionů sluncí. Pro srovnání - naše Mléčná dráha má jen asi deset miliard sluncí,” píšou vědci.

pinterest
Je nám líto, ale vložený obsah již není dostupný.

Jako maják tak přilákaly pohledy Webbova teleskopu, konkrétně jeho kamer Near-Infrared Camera (NIRCam) a Mid-Infrared Instrument (MIRI). Sloučením dat z těchto přístrojů byli vědci schopni spatřit objekty v blízké infračervené i střední infračervené vlnové délce.

Arp 220

Astronomové obvykle neoznačují dvě splývající galaxie jedním názvem. Až do roku 2002 si však mysleli, že jde o jednu z podivných struktur, kterým nerozumí. Mátl je její tvar. Snímky z Hubbleova teleskopu ale pomohly odhalit jejich dvě jádra, zatímco rentgenová observatoř Chandra X-Ray Observatory NASA zaznamenala energii z nich vycházející.

Společně s novou analýzou dat tak odborníci již ví, že Arp 220 je nyní v klidovém stádiu, kdy neprodukuje hvězdy tak extrémním tempem. Začalo to asi před 100 miliony lety, 600 milionů let poté, co se dvě galaxie začaly slučovat.

Zdroj: Youtube

Díky své schopnosti pozorovat vesmír v infračerveném světle s delší vlnovou délkou a velkému zrcadlu je Webbův dalekohled schopen dívat se doslova do minulosti. Je to tím, že jas ze vzdálených objektů je natahovaný expanzí našeho vesmíru. Tento efekt vytlačuje světlo z viditelného rozsahu do infračerveného záření.

Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.nasa.gov, www.space.com