Kdyby byla černá díra na kolizním kurzu s naším Sluncem, nezbývalo by nám nic jiného než sledovat zánik všeho, dokud bychom také neskončili v epicentru černé díry. Jak přesně by se ale tato srážka odehrála, ukazuje toto působivé a velmi zajímavé video:
Většina černých děr jsou pozůstatky masivních hvězd, z nichž si zachovaly silnou gravitační přitažlivost. Veškerá hmota, jíž černá díra disponuje, je stlačena do nekonečně malého bodu v jejím středu. Tento bod se nazývá singularita a čím více hmoty je do singularity stlačeno, tím silnější je gravitace černé díry.
Bludné černé díry a jejich neřízenost
Množství černých děr je nedefinovatelné. V pozorovatelném vesmíru jich může být až 40 kvintilionů, z nichž mnohé se nacházejí v centrech svých galaxií. Nám nejznámější černou dírou je Sagittarius A*, která je nejbližší Zemi a stoí právě v centru své galaxie, přímo ve středu Mléčné dráhy.
Černa díra se ale může stát neřízenou, což znamená, že například po srážce dvou galaxií se může uvolnit a začít bloudit. Potulných černých děr by v naší galaxii mohlo být 12 a jedna z nich by mohla právě teď mířit ke Slunci. Jak by tento postup vypadal?
Nejprve by se bludná černá díra dostala do Oortova oblaku, což je sféra ledových objektů obklopujících Sluneční soustavu. Kvůli přítomnosti černé díry by ledová tělesa v této oblasti vlivem její gravitace byla vymrštěna ze svých oběžných drah.
Černá díra by Slunce postupně vysála.
Černá díra a její vliv na Neptun a Uran
Černou díru bychom tak mohli spatřit v blízkosti ledových obrů Neptunu a Uranu, a to jen pouhým silným dalekohledem. Bylo by možné pozorovat i to, jak jsou plyny z těchto planet odtahovány. Z plynů by pak kolem černé díry vznikl akreční disk neboli přehřátý soubor plynu a prachu, který by kolem ní obíhal. Tak by docházelo i k jeho zvětšování, tudíž by časem pohltil i Jupiter a Saturn. U těchto planet by už bylo celou zkázu možné pozorovat pouhým okem. I vnitřní planety, Mars, Venuše a Merkur, by byly vtaženy do černé díry a zničeny do nicoty.
Zajímavé však je, že naše Země by zůstala v podstatě ušetřena a černá díra by se zaměřila na Slunce.
Zaostřeno na Slunce
Silná gravitace černé díry by začala tahat hmotu ze Slunce, což by vypadalo podobně jako namotávání vlny do klubíčka. Ze Slunce by se odtrhlo obrovské množství plynů, které by byly vtahovány do černé díry a připojily by se k akrečnímu disku. Slunce by tak bylo postupně roztrháno do nicoty. Zbyl by po něm jen oblak plynu.
Při pohlcování sluneční hmoty by se v ohnivých explozích uvolňovalo smrtelné množství ultrafialového a rentgenového záření, které by bylo vrženo přímo na Zemi. Dorazilo by k nám za pouhých osm minut. Černá díra by se stala extrémně jasnou, asi bilionkrát jasnější než Slunce.
Stabilita naší sluneční soustavy by byla zničena a byla by nastolena nová gravitační rovnováha. Na Zemi by docházelo k četným silným zemětřesením, sopečným erupcím a tsunami, dokud by se Země nerozpadlo na kusy anebo by byla vyvržena ze sluneční soustavy.
Tak bychom i my byli vtaženi přímo do akrečního disku spolu s ostatní hmotou ve Sluneční soustavě. Lidstvo a naše životy by spolu se vším na Zemi skončily v černé díře.
Zdroje:
