Mladý Stalin vykradl banku. Udělal to brutálně a hloupě, Lenin požadoval trest

Stalin a Lenin bývali spojenci.

Stalin a Lenin bývali spojenci.

Foto: Profimedia.CZ

Roku 1894 nastoupil patnáctiletý Josif Džugašvili do pravoslavného semináře, aby se na přání matky stal knězem. Brzy ale zjistil, že to pro něho není ta pravá cesta. Ve škole se připojil k tajné skupině, která četla Karla Marxe a snila o utvoření samostatného gruzínského státu, nezávislého na carském Rusku. Už tehdy se v hlavě mladého chlapce začal rodit velký plán.

V té době však byl přecijen ještě dotčen romantickým duchem mládí a dobrodružné literatury. Obzvláště silně na něj zapůsobil tklivý milostný román Otcovražda, jehož hlavní hrdina Koba bojoval proti autoritám v oblasti Kavkazu a pomstil smrt milenců, s nimiž se přátelil. Josif v jeho charakteru viděl svůj vzor a jeho jméno si zvolil za svou přezdívku.

Josif Stalin v dobách, kdy si ještě říkal Koba.Josif Stalin v dobách, kdy si ještě říkal Koba.Zdroj: Profimedia.CZ

Z romantika banditou 

V semináři vydržel pouhé tři roky; vyloučen byl zřejmě poté, co se nedostavil ke zkouškám. Místo studia se teď věnoval výhradně politické činnosti. A také kriminální.

Nešlo mu jen o to, aby nemusel marnit čas prací, finanční prostředky potřeboval také pro aktivity ruské sociálně-demokratické strany, ke které se připojil. Už na počátku 20. století se v této partaji zrodily dvě frakce: umírnění menševici, odhodlaní získávat finance legálními metodami, a radikální bolševici, vedení Leninem.

Právě pro Lenina Josif Džugašvili alias Koba a později alias Stalin prováděl organizované loupeže. Ta nejslavnější proběhla v červnu roku 1907, kdy do pobočky státní banky ve městě Tiflis (dnešní Tbilisi) mířil dostavník s nákladem mnoha bankovek převážených z místní pošty. Stalinův gang vedený ostříleným Gruzíncem přezdívaným Kamo při přepadení zmasakroval 40 vojáků, kteří náklad střežili, a navíc zranil několik kolemjdoucích civilistů. Útočníkům se z místa podařilo v nastalém zmatku uprchnout a odnést s sebou 341 tisíc rublů, což by v přepočtu na dnešní měnu činilo zhruba 75 milionů korun. (Zdroj:medium.com)

Náměstí v Tbilisi, kde loupež proběhlaNáměstí v Tbilisi, kde loupež proběhlaZdroj: By Kennan / CREATIVE COMMONS / CC0 Public domain, https://creativecommons.org/publicdomain/

Z peněz nebylo nic

Lenin si ruce přesto nemnul. Ukázalo se totiž, že ukradené bankovky byly natištěné v hodnotě 5000 rublů a nebylo snadné je na trhu rozměnit, nehledě na to, že přitahovaly pozornost. Ruská vláda je navíc označila sériovými čísly a seznam těchto čísel zveřejnila, takže každý obchodník si mohl před jejich přijetím ověřit, z jakého zdroje pocházejí. Lenin se pokusil vyvézt peníze do zahraničí a směnit je za cizí měny, avšak ani tento plán nevyšel. Evropské státní orgány s carským Ruskem v boji proti zločinu spolupracovaly a pokud někoho přistihly s odcizenou bankovkou, nekompromisně ho zatkly.

Lenin se Stalinem

Co stálo v Leninově tajné závěti: Stalin dobře věděl, proč ji nikdo neměl číst

Čtyřicet vojáků tedy zemřelo zbytečně a bolševici si nijak nepřilepšili. Naopak, zabijácká akce jim poškodila pověst u levicově smýšlející inteligence v západních zemích, se kterou se chtěli spojit v rámci internacionály. Lenin zuřil a ze zpackané akce vinil Stalina.

Ten tehdy zůstal policií neodhalen, jeho občasné pobyty ve vězení a vyhnanství souvisely spíš se šířením protistátních myšlenek. Lenin nicméně od té doby věděl, čeho je jeho "parťák" schopen, a krátce před smrtí dokonce před jeho osobou své soudruhy varoval. Bohužel marně. (Zdroj: historycollection.com)

Akční letáky