V té době však byl přecijen ještě dotčen romantickým duchem mládí a dobrodružné literatury. Obzvláště silně na něj zapůsobil tklivý milostný román Otcovražda, jehož hlavní hrdina Koba bojoval proti autoritám v oblasti Kavkazu a pomstil smrt milenců, s nimiž se přátelil. Josif v jeho charakteru viděl svůj vzor a jeho jméno si zvolil za svou přezdívku.
Josif Stalin v dobách, kdy si ještě říkal Koba.
Z romantika banditou
V semináři vydržel pouhé tři roky; vyloučen byl zřejmě poté, co se nedostavil ke zkouškám. Místo studia se teď věnoval výhradně politické činnosti. A také kriminální.
Nešlo mu jen o to, aby nemusel marnit čas prací, finanční prostředky potřeboval také pro aktivity ruské sociálně-demokratické strany, ke které se připojil. Už na počátku 20. století se v této partaji zrodily dvě frakce: umírnění menševici, odhodlaní získávat finance legálními metodami, a radikální bolševici, vedení Leninem.
Právě pro Lenina Josif Džugašvili alias Koba a později alias Stalin prováděl organizované loupeže. Ta nejslavnější proběhla v červnu roku 1907, kdy do pobočky státní banky ve městě Tiflis (dnešní Tbilisi) mířil dostavník s nákladem mnoha bankovek převážených z místní pošty. Stalinův gang vedený ostříleným Gruzíncem přezdívaným Kamo při přepadení zmasakroval 40 vojáků, kteří náklad střežili, a navíc zranil několik kolemjdoucích civilistů. Útočníkům se z místa podařilo v nastalém zmatku uprchnout a odnést s sebou 341 tisíc rublů, což by v přepočtu na dnešní měnu činilo zhruba 75 milionů korun. (Zdroj:medium.com)
Náměstí v Tbilisi, kde loupež proběhla
Z peněz nebylo nic
Lenin si ruce přesto nemnul. Ukázalo se totiž, že ukradené bankovky byly natištěné v hodnotě 5000 rublů a nebylo snadné je na trhu rozměnit, nehledě na to, že přitahovaly pozornost. Ruská vláda je navíc označila sériovými čísly a seznam těchto čísel zveřejnila, takže každý obchodník si mohl před jejich přijetím ověřit, z jakého zdroje pocházejí. Lenin se pokusil vyvézt peníze do zahraničí a směnit je za cizí měny, avšak ani tento plán nevyšel. Evropské státní orgány s carským Ruskem v boji proti zločinu spolupracovaly a pokud někoho přistihly s odcizenou bankovkou, nekompromisně ho zatkly.
Čtyřicet vojáků tedy zemřelo zbytečně a bolševici si nijak nepřilepšili. Naopak, zabijácká akce jim poškodila pověst u levicově smýšlející inteligence v západních zemích, se kterou se chtěli spojit v rámci internacionály. Lenin zuřil a ze zpackané akce vinil Stalina.
Ten tehdy zůstal policií neodhalen, jeho občasné pobyty ve vězení a vyhnanství souvisely spíš se šířením protistátních myšlenek. Lenin nicméně od té doby věděl, čeho je jeho "parťák" schopen, a krátce před smrtí dokonce před jeho osobou své soudruhy varoval. Bohužel marně. (Zdroj: historycollection.com)
