Naděžda Allilujeva (1901-1932) byla ve skutečnosti ženou bystrého ducha, a pokud trpěla depresemi, jejich kořeny lze lehce dohledat v jejím soužití s bezcitným diktátorem.

Poznala ho už ve svých 16 letech, kdy se skrýval u jejího otce, rovněž nadšeného revolucionáře. Stalinovi bylo tehdy téměř 40 let a mladé Naděždě imponoval. Hned následující rok se zaregistrovali jako manželé a sdíleli spolu vize budování nového státu.

Stalin měl slabost pro hodně mladé dívky. Bohužel ale od smrti své první ženy přelétával od jedné k druhé, a na uzdě ho neudrželo ani manželství s půvabnou Naděždou. Později se svými zálety už ani netajil. Když se opil, vodil si milenky i domů. Traduje se historka, jak jedné noci zavlekl do ložnice nahou telefonistku ze své kanceláře a na manželku křikl, že chce porovnat, "která z nich je v posteli lepší".

Na rozdíl od Lenina, jenž si své manželky vážil pro její vzdělanost a zapálený přístup k revoluci, Stalin inteligenci u žen nesnášel. Od manželky vyžadoval, aby vařila a byla zticha. Jenomže Naděžda Allilujeva moc vařit neuměla, zato manžela neustále kritizovala pro jeho nehumánní politické metody. Kladla mu za vinu hladomor na Ukrajině a spílala mu do tyranů.

Stalin ji na oplátku ponižoval, kde mohl. Ve společnosti se jí posmíval a označoval ji za hloupou. Napětí mezi manželi vyvrcholilo v listopadu roku 1932 na oslavě 15. jubilea říjnové revoluce. Naděžda Stalina napomínala, aby neflirtoval s cizí ženou, ale dočkala se jen výsměchu. Manžel po ní házel pomerančové slupky a odklepával na ni popel z cigarety. Když se připíjelo na zničení nepřátel státu, Naděžda svou sklenku nepozvedla. "Hej, ty, proč nepiješ?" houkl na ni Stalin. "Já pro tebe nejsem žádná hej, ty," odvětila mu manželka a odešla do svého pokoje.

Tam byla ráno nalezena s průstřelem u srdce a s pistolí značky Walther. Zanechala po sobě syna Vasilije, dceru Světlanu a Stalinova syna z prvního manželství Jakova, jemuž se snažila nahradit zesnulou matku.

Po letech vyvstaly spekulace, zda Naděžda nezemřela na Stalinův příkaz. Okolnosti však naznačují, že tomu tak nebylo. Stalin byl totiž její smrtí natolik otřesen, že uvažoval o abdikaci, a podle dcery Světlany se z něj stal zlomený člověk s ještě tvrdším srdcem. "Už se neměl s kým hádat, zůstal úplně sám," vysvětlila Světlana.

O tom, že Naděžda spáchala sebevraždu, se nikdo neměl dozvědět, dokonce i dětem bylo řečeno, že zemřela na zánět podbřišnice. Světlana zjistila pravdu teprve o deset let později z britského tisku. Otci se poté nadobro odcizila.