Potupná Stalinova smrt: Soudruzi ho nechali ležet dny na zemi v pomočeném pyžamu

Josif Vissarionovič Stalin v roce 1945

Josif Vissarionovič Stalin v roce 1945

Foto: Neznámý autor / Creative Commons / Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Budování tak silného kultu osobnosti, jako měl Josif Stalin, stálo jistě mnoho obezřetnosti, úsilí a krutosti. Čím blíže byla jeho smrt, tím více se diktátor cítil ohrožen. Jeho podezíravost nakonec stála úplně zbytečně životy lidí, kteří mu chtěli pomoct. Zároveň byl - bez pomoci zabitých a uvězněných lékařů - jeho skon neuvěřitelně potupný.

„Muž z oceli“ neboli Josif Stalin držel po celou svou vládu nad svým územím tvrdou ruku. Nemilosrdně likvidoval všechny možné konkurenty, a to i v komunistické straně. Dále budoval tábory pro nepohodlné občany, tzv. gulagy, kam posílal všechny, kdo se mu znelíbili. Nelidskou pracovní službu tam odvádělo na 13 milionů lidí. (Zdroj: www.pametnaroda.cz)

Čistky

Stalinský teror vyvrcholil v 30. letech, kdy provedl tzv. velkou čistku, během níž likvidoval lidi jak na běžícím páse. V inscenovaných a lživých procesech se nebál popravit ani své nejbližší soudruhy z komunistické strany. Celkově mělo při těchto procesech umřít na milión lidí.

J.V. StalinJ.V. StalinZdroj: Shutterstock.com

I přes všechny tyto události a skutky si Stalin vytvořil silný kult osobnosti, kdy ho většina lidí ať z donucení nebo dobrovolně respektovala.

Strach a paranoia

Čím byl však starší, tím více se začal bát všech v jeho okolí. Byl si vědom toho, že se státní převrat dal vykonat jednodušeji, když by ho otrávili či jinak nenápadně zabili. Nejvíce paranoidním byl vůdce v posledních letech svého života.

S věkem se zároveň zvyšovala jeho nenávist k Židům. Kvůli této kombinaci nechal uvěznit své lékaře židovského původu. Myslel si, že mu jejich rady zhoršují zdravotní stav, plánují spiknutí a také je všechny podezíral ze špionáže. Jeho chorobný stav dokázal zachytit jeho blízký politický společník, Nikita Chruščov. Údajně ho slyšel jak si pro sebe povzdechl: „Jsem vyřízený,“ a za chvíli následovalo utrápené: „Nikomu už nevěřím. Dokonce ani sobě…“ (Zdroj: www.reflex.cz)

Stalin zemřel 5. března 1953, když odjel na svou chatu v Kuncevu u Moskvy. V 74 letech ho ranila mrtvice.

Josif Stalin s dcerou Světlanou

Jak dopadla jediná Stalinova dcera Světlana? Otec jí ničil život i po své smrti

Byl to ale opravdový důvod jeho smrti?

V osudný večer šel totiž Stalin po obvyklé večeři se svými politickými kolegy spát. Na druhý den se z jeho pokoje nic neozývalo. Strážci se ho báli zkontrolovat, dopoledne to totiž bylo zakázané. Odvážili se až pozdě v noci, kdy ho spatřili na zemi v bezvědomí a pomočeného. Podle svědků měl vydávat nesrozumitelné zvuky. Jeho hodinky se zastavily na 18:30.

Ihned zavolali Lavrentije Beriju, náčelníka státní bezpečnosti a člena politbyra. Ten byl však toho názoru, že „drahý vůdce jen spí“. Zablokoval tak lékařskou pomoc na dalších 12 až 14 hodin. V znečištěném pyžamu ho tak nechali všem na očích do dalšího dne.

Obávaný Stalin děsil své spolupracovníky natolik, že se mu báli přivolat pomoc, když umíralObávaný Stalin děsil své spolupracovníky natolik, že se mu báli přivolat pomoc, když umíralZdroj: Rolf G Wackenberg / shutterstock.com

Zabil ho opět strach

Stalin mohl žít, ale bez včasné pomoci opravdu umřel. Příčinou mohla být opravdu mrtvice, která byla potvrzena samotnými lékaři na místě. Konspirační teorie předkládají také možnost spiknutí židovských lékařů, ale i otravu vína při večeři. Ta mohla být provedena pomocí warfarinu, který může v nadměrném množství vést k hemoragické mrtvici, tedy k mozkovému krvácení. (Zdroj: www.inquirer.com)

Berija se po Stalinově smrti do vedoucí funkce nedostal, jak možná doufal. Nakonec byl v neveřejném procesu popraven. Možná i proto, že se dva měsíce po Stalinově smrti chlubil, že „ho dostal a všechny zachránil.“ Jak to však doopravdy bylo, už se dnes asi nedozvíme. (Zdroj: zpravy.aktualne.cz)