V Soči pak Stalin trávil každé léto až do roku 1950. Dača leží přesně ve výšce 160 metrů nad mořem, kde se mísí mořský vzduch s horským, který diktátorovi lékaři považovali za nejzdravější. Sídlo nebylo navenek nijak honosné; jedovatě zelená barva fasády nepůsobila zrovna estetickým dojmem, ale zvyšovala bezpečnost svého rezidenta.
Protože Stalin trpěl panickou hrůzou z atentátu na svoji osobu, v budově nestrpěl koberce, které by tlumily kročeje případných vetřelců. Dača se ani nevytápěla a mezi jejími 70 cm silnými zdmi se držel chlad. V zimě se tu pobývat nedalo, ale v létě chládek přišel vhod.
Interiér byl zařízen velmi stroze, Stalin tu však měl vše, co potřeboval k odpočinku: kulečníkový stůl, domácí kino, gramofon a bazén.
Do bazénu se diktátor chodil jen smočit, jelikož neuměl plavat. Ačkoli měl kousek od sídla příjemnou oblázkovou pláž, nikdy tam nezašel, aby se vykoupal k moři; styděl se totiž za své tělo a nechtěl se vystavovat před lidmi v plavkách. Mořskou vodu ale miloval, a tak si ji nechával dovážet v cisternách do soukromého bazénu. Po každé koupeli se voda kvůli jeho obavám z otravy musela vyměnit.
Stalinova vila dnes do Soči přitahuje houfy cizinců, kteří si tu dokonce mohou zaplatit nocleh. Kromě krásných výhledů na Černé moře tu však turista nenajde mnoho zajímavého; z města navíc zmizela i kdysi pověstná oblázková pláž, která padla za oběť moderní výstavbě.
