Jak jedli staří Slované: Překvapivě dobře. Byli rafinovaní a vybíraví labužníci

Lenka Samuely | 6. 2. 2022

Už v 6. století byli staří Slované vyspělým etnikem. Nebyli kočovníci, ale často se stěhovali, aby na plno využili dary půdy a přírody. Díky tomu měli promyšlený jídelníček, v němž si nic neodpírali. Co jedli staří Slované?

Ve 4. století žili Slované na periférii Římské říše. O dvě století později překročili Dunaj, a tak kromě velké části Balkánského poloostrova osídlili oblast mezi Volhou, Sprévou a celé Podunají. U nás se dostali do oblasti Polabí a povodí Ohře, do středních Čech a Podkrušnohoří. Postupně se sžili s původním obyvatelstvem a už v 7. století se považovali za právoplatné dědice České země.

Jejich život byl ve znamení cyklů. Byli především zemědělci. Pole obhospodařovali několik let. Orali jen jednou ročně, proto často zarůstalo plevelem. Když výnosnost pozemku klesla, opustili ho. Ladem se nechalo ležet dvacet a více let. Často tak zarostlo stromy nebo se z něj stala pastvina.

Staří Slované a jídlo

Slované nehnojili. Pěstovalo se pouze odolné obilí. Mezi ně patřilo proso, pšenice dvouzrnka, méně se objevovalo žito. Úrody bylo často tak hodně, že s ní obchodovali. Na základě archeologických výkopů se potvrdilo, že naši předci si žili dost slušně. Co nespotřebovali hned, uložili do obilnic.

Obilí se mlelo mezi dvěma kulatými kameny. Semlít kilo zrn na hrubo trvalo kolem sedmi minut. Hladká mouka na chleba se mlela asi 40 minut. V dřevěných hmoždířích se tloukly jáhly a kroupy.

Sel se také hrách a čočka. Ze zeleniny se pěstovala řepa, kapusta, zelí, cibule, česnek a kořenová zelenina. Z bylinek kmín a majoránka. Již staří Slované se snažili šlechtit nepůvodní ovocné stromy, mezi které patřily broskvoně, ořešáky a pravé švestky. Z jihozápadního Slovenska se k nám postupně dostala také vinná réva. Více se však pilo pivo, medovina a kvas.

Maso bylo běžné

Chov dobytka byl běžnější než ve středověku. Nejhojnější byl skot o výšce cca 100–120 cm. Běžnou praxí byla kastrace býků a dojení krav na pastvě. Mléko však nebylo celoroční potravinou. Odebíralo se pouze v období laktace. Z toho, co mládě nevypilo, se vyráběly sýry a tvaroh. Běžné byly syrečky, tvarůžky, homolky nebo přepuštěné máslo. Tvaroh se jedl s cibulí a kmínem. Chovali se také koně, vepři, kozy a ovce. Dobytek se pásl volně, jen v zimě se pro něj vyhledávala chráněnější místa a přikrmoval se větvemi, žaludy a bukvicemi. Maso tak bylo považováno za běžnou část jídla a dopřát si ho mohli i chudí. Jedlo se prakticky jen libové. Vařilo se v hrncích, rožnilo se na rožních nebo se peklo v popelu.

Co jedl Karel IV.: Toto je jeho denní menu. Snědl obrovské množství jídla
Magazín

Co jedl Karel IV.: Toto je jeho denní menu. Snědl obrovské množství jídla

Slované jsou však považováni za „kašožrouty". Obilí se před úpravou propláchlo a vařilo se nejčastěji ve vodě. Někdy se do kaše přidalo také mléko nebo se mastila máslem. Sladila se medem, lesním nebo sušeným ovocem. Kaše se jedly buď samostatně nebo jako přílohy k masu.

Mezi základní potraviny patřily také nekvašené placky a kynutý chléb. Ten se pekl z pšenice, na severu Čech ze žita. Kvásek se vyráběl jednoduše. Uschlé zbytky, které zůstaly na stěnách díže, se seškrábaly a rozmělnily v teplé vodě. Pak se do nádoby nasypala mouka a těsto se nechalo vykynout. V horkém popelu se pak upekl chléb.

Žena u starých Slovanů: Za panenství se styděla a mohla žít se dvěma muži
Magazín

Žena u starých Slovanů: Za panenství se styděla a mohla žít se dvěma muži

Zelí, okurky a řepa se kvasily a uchovávaly se na zimu. Jedla se také divoká listová zelenina, jako například kopřivy, lebeda, merlík, apod. Z této zeleniny se připravovaly saláty nebo špenát. Z ovoce se vařila povidla. Nejčastěji se ale sušilo. Pila se voda z pramenů nebo čistých potoků. Voda ze studní byla považována za méně kvalitní.

Zdroj: Youtube

Zdroj:

www.magazinuni.cz, www.emilie-lvovska.webnode.cz

Tagy Balkán Dunaj chléb Ohře Polabí potravina Spréva Starověký Řím Středočeský kraj Volha