Mladá žena se rychle ustrojila. Věděla, co ji čeká. Některé její kamarádky již svatbu absolvovaly. Její nejlepší přítelkyně, třináctiletá Lubava, byla dokonce těhotná. K Nětce přistoupila její matka a udělala ji na čele křížek. Pak vykoukla z chalupy. „Můžete!”
Ojíř se svými kumpány vběhl do světnice a přehodil si svou budoucí manželku přes rameno. Ostatní chlapci hlasitě zpívali. „Nevěsta, hola huj, opouští svůj rodný dům.” Zinscenovaný únos pozorovala téměř celá vesnice. Lidé začali tančit a popíjet. Oslava byla odstartována.
Slovanská svatba
Svatbu předcházela řada dalších rituálu. Ty symbolizovaly přeměnu dítěte v ženu a rozloučení s panenstvím. Družičky nevěstě zapletly copy a zdobily je větvičkami, květinami a stuhami. Přitom zpívaly smutné písně. Poté se lidé seřadili a celý průvod zamířil k domu stařešiny obce, kde byly dívčinim otcem nebo bratrem copy opět rozpleteny.
Obřad se konal následující den. Budoucí novomanželé se postavili pod bránu, kde byla zavěšena sekera. Ta měla zahnat špatnou energii a přivolat přízeň boha Peruna. Slib vzájemné náklonnosti se vyměňoval před dohazovačem. Pak byl mladému páru nabídnut chléb se solí.
Následovalo veselí. Medovina a pivo teklo proudem, stoly se pod pohoštěním prohýbaly. Tančilo se a zpívalo. Mladý pár však čekal ještě jeden důležitý úkol. Manželství muselo být stvrzeno v loži. Tento akt byl často, hlavně pro nevěstu, děsivým zážitkem, na který do smrti nezapomněla. Romantiku bychom totiž během svatební noci hledali marně.
Svatební noc u starých Slovanů
U východních Slovanů byla postel připravena ve stodole, v sýpce nebo maštali. Tato místa nebyla vybrána náhodně. Symbolizovala plodnost. Obřad deflorace začínalo zaříkáváním lože. Pod polštář se kladly peníze a bylinky. Někdy se do něj položila dítě.
Matka a tchýně následně zkontrolovaly, zda v místnosti není schovaná lahvička s krví, která by nevěstu, jež nebyla panna, zachránila před veřejnou potupou. Pokud bylo vše v pořádku, družice oblékly novomanžele do dlouhé bílé košile s prostřiženým otvorem. Zajistilo se tak, že se neuvidí nazí.
Někdy se stávalo, že mladá dívka košili odmítala a začala se prát. V tu chvíli byla zbita a donucela, aby se oblékla. Následně proběhl první akt podrobení se muži. Musela ženichovi vyzout boty. Následně pár ulehl, aby mohlo dojít ke vzájemnému spojení. Tomuto aktu mohli přihlížet vybraní svatební hosté, aby později podali svědectví, že ke ztrátě panenství opravdu došlo.
Svatební košile
Pokud ženich vykonal defloraci do půl hodiny, byl považován za velmi schopného. Tento názor měl však za následek, že mnoha nevěst byla prakticky znásilněna. V případě, že by se spojení v průběhu noci nepodařilo, byl do lože přizván bratr ženicha nebo bojar. V některých zemích mohla neschopného manžela nahradit porodní bába nebo se celý proces odložil na druhý den.
V případě, že vše proběhlo tak jak mělo, ženich to oznámil výstřelem z pušky nebo rozbitím džbánu o zeď. Nevěsta si košili vysvlékla a zavěsila na veřejném místě, aby se každý mohl ujistit, že panenství opravdu ztratila. Někdy se oděv zavěšoval na žerď jako prapor a nosil se od chalupy k chalupě. Průvod doprovázeli hudebníci.
