Podle údajů Organizace spojených národů mohl člověk narozený v roce 1960 očekávat, že se dožije 52,5 roku. Dnešní průměr je 72 let. Přirozeně tak vyplývá, že blahobyt, kterého si denně užíváme, naši smrt oddaluje. V roce 2018 ale vědci z Bloomberg School of Public Health vydali studii, v níž upozorňují, že se prodlužování průměrné délky života po celém světě dramaticky zpomaluje.

Mýtus o kratším životě našich předků podporuje fakt, že raně a vrcholné středověké umění nezachycuje věk. Zobrazení lidé nejsou mladí ani staří. Také řada pramenů hovoří o tom, že s příchodem šedin je člověk již na pokraji svých sil. Podle archeoložky Christiny Cave ale mohou za tuto chybnou interpretaci historie dřívější studie.

Stáří ve středověku

„V nich byli jedinci nad 50 let ignorováni kvůli obtížím při identifikaci,” vysvětluje. „Když určujete věk dětí, máte řadu záchytných bodů. Jakmile ale lidé dospějí, nic se téměř nemění. Vědci tedy nerozlišovali mezi zdravým 96letým nebo nemocným čtyřicátníkem.”

Zdroj: Youtube

Aby svou teorii potvrdila, prozkoumala 300 pozůstatků z tří anglosaských hřbitovů. Zjistila, že řada nebožtíků, pohřbená mezi lety 475 až 625 našeho letopočtu, se dožila více než 75 let. 

Mezi nejúčinnější metody, jak odhadnout, kdy lidé zemřeli, je analýza jejich zubů. „Když na nich spočítáte roční přírůstky mineralizované tkáně zvané cementum, podobně, jako kruhy na stromu, zjistíte, kolika let se jedinec dožil,” vysvětluje profesorka antropologie Sharon DeWitte. „Tento postup potvrdil, že Homo Sapiens si užívá pokročilejšího věku už 160 tisíc let.”

Statistické tabulky

Proč ale přetrvává mylná představa, že v historii a především ve středověku, byli všichni mrtví už ve čtyřiceti letech? Vyplývá to z nejasností mezi individuální a očekávanou délkou života. „Ve středověké Anglii byla očekávaná délka života 25 let. Děti a mladé lidi více ohrožovaly nemoci, války nebo zranění. Pokud jste ale tuto magickou hranici překročili, mohli jste se dožít v průměru 50,7 let,” vysvětluje DeWitte.

Zbývá odpovědět na poslední otázku. V jakém věku byl někdo v raném středověku považován za „starého“? Dr. Thijs Porck z Leiden University předpokládá, že ti, kteří v anglosaské Anglii popisovali stáří, si představovali člověka ve věku padesáti let. „Ten byl již fyzicky unavený, neschopný těžké práce a reprodukce, ale byl moudrý díky svým zkušenostem, a proto byl chován v úctě a vážnosti” vysvětluje.

Zdroj: www.bbc.com, www.historyextra.com, www.sc.edu, www.ancient-origins.net