Odborníci dlouho předpokládali, že senioři byli ve středověku vysoce respektovaní a ctění. Předchozí studie totiž naznačovaly, že lidé se během něj vysokého věku téměř nedožívali. Díky moderním technologiím byla ale tato teorie vyvrácená. Kulturní historik Thijs Porck z Leiden University navíc zjistil, že stáří je v pramenech z raně středověké Anglie popisováno dost negativně.

„Samozřejmě, že existují texty, v nichž jsou starší považováni za moudré a nadřazené. Řada děl je však prosycena odporem k fyzickému a duševnímu úpadku, jež s sebou pokročilý věk přináší. V básních proto symbolizuje pomíjivost pozemských radostí,” říká vědec.

Hrůzy stáří

Nejčastěji se změny, které stárnutí přináší, objevují v kázáních. Fyzické rozdíly sloužily k popisu a pochopení nebe a pekla. „Na nebesích vás čeká věčná odměna, život bez smrti, světlo bez tmy, mládí a věčná blaženost. Oproti tomu, v pekle panuje hlad, žízeň, horko, nemoci, nedostatek a stáří,” zmiňuje poetický kodex Vercetti z 10. století.

Zchátralé tělo tak bylo prostředkem, prostřednictvím něhož středověcí kněží vysvětlovali pekelná muka a považovali ho za ochutnávku pekla. Své ovečky se tak snažili donutit ke zbožnému chování.

Negativní popisy stáří se objevují i v poezii. Je spojováno se ztrátou zdraví, radosti a společenského postavení. V dochované raně středověké korespondenci si zase pisatelé stěžují na specifické problémy nemocí spojených s pokročilejším věkem, jako například neschopnost přečíst malá písmena.

Stáří ve středověku

Historik také zjistil, že v raně anglosaské společnosti byli za „kmety a babice" považováni již 48letí. „Tato hranice je pravděpodobně odvozena z díla Isidora ze Sevilly Etymologiae ze 7. století našeho letopočtu," vysvětluje.

Zdroj: Youtube

I přesto, že dobové prameny naznačují, že stáří bylo „ochutnávkou pekla”, senioři nebyli vytlačeni na okraj společnosti. Očekávalo se o nich, že navzdory fyzické únavě budou pokračovat v práci, učit mladší generace a žít zbožným životem.

Zdroje: www.universiteitleiden.nl, www.hcommons.org, www.thijsporck.com, www.historyextra.com