www.express.co.uk, www.livescience.com, www.wrinklescenter.com, www.science20.com
Pokud jste někde ve skupině lidí a někdo by vás požádal, abyste vybrali nejmladšího člověka ve skupině, pravděpodobně byste vybrali toho nejmenšího. Je to pravděpodobnější, pokud jsou jedinci ve skupině mladí lidé, zejména teenageři. Nejste sami, podobně se bude rozhodovat i mnoho dalších lidí. Lidé mají tendenci spojovat výšku s věkem, i když tuší, že to nemusí být přesný ukazatel.
Čas je univerzální konstanta
Myšlenka, že čas může u různých jedinců plynout rychleji nebo pomaleji, je ve fyzice známá jako dilatace času, která je však pozorovatelná pouze za určitých podmínek. Jednou z nich je například blízkost masivního gravitačního pole při vysokých rychlostech vzhledem k jinému pozorovateli.
V běžném životě nemá rozdíl ve výšce jednotlivců na plynutí času vliv. Čas je univerzální konstantou a všichni jedinci ho vnímají stejně, bez ohledu na jejich fyzické vlastnosti. Ale Emma Osborne s touto teorií nesouhlasí a přináší zcela nové pojetí. I to má ale co dělat s gravitací.
Gravitační síla země ovlivňuje jinak malé, jinak vysoké
Emma Osborne, mezinárodně uznávaná kapacita, astrofyzička z University of Southampton, tvrdí, že čas u vyšších lidí plyne rychleji než u lidí malého vzrůstu. Důvodem je právě gravitační síla Země.
Pokud se pokusíme tento názor laicky vysvětlit, pak podle obecné teorie relativity může být rychlost času ovlivněna masivním gravitačním polem. Čím silnější je gravitační pole, tím pomaleji plyne čas. Tento jev je znám jako dilatace času.
Představte si, že se nacházíte ve vesmírné lodi plující v blízkosti masivní planety. Z vašeho pohledu se zdá, že čas plyne normální rychlostí. Pozorovatel na povrchu planety by však pozoroval, že pro vás čas plyne pomaleji. Tento rozdíl v plynutí času je přímým důsledkem silnějšího gravitačního pole v blízkosti povrchu planety.
O tom hovoří i toto video:
Experimenty, které teorii podporují
Tento efekt dilatace času byl potvrzen mnoha experimenty a nověji i systému GPS. Systém GPS musí brát v úvahu rozdíl v plynutí času ve výšce družice ve srovnání s povrchem Země, aby zajistil přesné určení polohy.
Souhrnně lze říci, že rychlost času může být ovlivněna mohutným gravitačním polem, a čím silnější je pole, tím pomaleji čas plyne.
Jiným příkladem mohou být například dvoje hodiny – jedny na Zemi, druhé v kosmické lodi. Pro hodiny na vesmírné lodi, která by cestovala do galaxie rychlostí blízkou rychlosti světla, by na Zemi čas plynul mnohem pomaleji. Vzhledem k tomu, že rychlost světla je pro obě strany konstantní, zdálo by se, že na raketě by čas plynul mnohem rychleji. Podle Osborne lze však tuto teorii aplikovat i na menší vzdálenosti – například i na takové, jako je lidská výška.
Hlava je v jiném čase než nohy…
Podle Osborne se čas pohybuje rychleji pro hlavu člověka než pro jeho nohy. Ty jsou totiž dle výše zmíněné teorie blíže středu Země. Rozdíl je samozřejmě nepostřehnutelný, ale je. „V gravitačním poli plyne čas pomaleji, a to má reálné důsledky. Gravitační pole Země je tím silnější, čím blíže jste středu planety. To znamená, že pro vaše nohy plyne čas pomaleji než pro vaši hlavu. Vaše hlava stárne rychleji než vaše nohy. Vysocí lidé tedy stárnou rychleji než lidé malí,“ říká Emma Osborne. O kolik, to není podle vědkyně kvůli malé vzdálenosti možné změřit. Rozdíl je sice příliš malý na to, aby ho člověk vnímal, ale může mít praktické využití v geofyzice a dalších oborech.
Miliardtina k miliardtině – možná se dožijeme o minuty delšího času života
Jak později dokázal výzkum Národního institutu pro standardy a technologie (NIST), každá stopa ve výšce nad zemí přidává k délce života v průběhu 79 let přibližně 90 miliardtin sekundy. To potom v praxi znamená, že člověku, který měří 180 cm, trvá přenos signálu z palce u nohy do mozku o desetinu sekundy déle než člověku, který měří méně než metr osmdesát. U vyššího člověka trvá o desetinu sekundy déle, než se signál z palce u nohy dostane přes chodidlo, kotník, lýtko, stehno, páteř až do mozku, mozek čeká o ten jeden úder navíc… No není to vtipné? Vysoký člověk podle tohoto výsledku bude žít svůj smyslový život s nepatrným zpožděním.
Dalším vtipným příkladem z historie může být i případ kosmonauta Sergeje Krikaljova. Ten totiž podle těchto poznatků žil chvíli v budoucnosti. V kosmu strávil 803 dní, 9 hodin a 39 minut. Stanice se při obíhání kolem Země pohybuje rychlostí přibližně 7,66 km/s, což pak při propočtech znamená, že se Krikaljov vrátil na Zemi o 0,02 sekundy v budoucnosti.
