Egyptští válečníci: Nejhrůznější armáda starověku. Nenechali kámen na kameni

Starověká egyptská armáda

Starověká egyptská armáda

Foto: Profimedia.cz

Egyptská armáda byla ve starověku zřejmě tou nejmocnější a nejschopnější. Za vlády Ramesse II. v ní válčilo až 100 tisíc mužů a další roty najatých žoldnéřů. Živit takto početné vojsko ale nebylo jednoduché. Nakonec náklady převážily jakýkoli zisk a nejdivočejší bojová síla tehdejšího světa se rozpadla.

Staří Egypťané nebyli zrovna válečným národem. Byli dobře chráněni přirozenými hranicemi pouště. Žili tak v klidu a míru. Do té doby, než nepřátelské klany začaly dychtit po jejich vzkvétajícím a stále se zvětšujícím bohatství a blahobytu. První vpády na egyptské území byly v režii libyjských beduínů. Pokud to tedy bylo nutné, guvernér jednotlivých administrativních divizí zvaných nomes povolal do boje dobrovolníky.

Často se však stávalo, že tito muži drželi zbraň poprvé v životě. Nevěděli, co mají dělat a byli naprosto neorganizovaní. Měděné meče průměrného vojáka a klenuté luky lukostřelců byly navíc tak nekvalitní, že i pod sebemenším nátlakem praskly. V armádě Staré říše převažovala „kvantita nad kvalitou". Sice to fungovalo, ale nebylo to efektivní.

Starověká egyptská armáda

Změna přišla až díky vpádu Hyksósů, kteří v 18. století př. n. l. vtrhli do Egypta a začali si zde upevňovat moc. Asijský národ ze severovýchodu byl vojensky mnohem vyspělejší a zároveň krvežíznivý. Jejich vojáci vraždili civilisty, zakládali požáry a do boje se vrhali doslova hlava nehlava. Disponovali skvělými zbraněmi a válečnými vozy. Egypťané se ale nechtěli vzdát. 

Hatšepsut

Video: Rekonstrukce mumie královny Hatšepsut. Byla krásnější než Kleopatra

Co uděláte, když čelíte technologicky lepšímu nepříteli? Ukradnete mu nápady a použijete je proti němu. Přesně tak se zachoval faraon Seqenenre Tere a jeho nástupci Kamos a Ahmos I. Egyptská armáda okopírovala zbraně Hyksósů a vytlačila je ze svého území.

Pyramida

Egyptské pyramidy jsou propojené. Vědci jsou na stopě podstatě jejich fungování

Díky invazi Asiatů se Egypťané naučili stavět kavalérie, používat válečné vozy, střílet z kompozitního luku a kovat skvělé meče. V Nové říši, trvající mezi lety 1550 až 1069 př. n. l., měl Egypt obrovskou, technologicky vyspělou armádu, která byla téměř nezastavitelná. Porazila nového nepřítele z dalekého severovýchodu Chetity i piráty, jež na zemi útočili od moře.

Neporazitelná egyptská armáda

Egypťané nejenže převzali od Hyksósů jejich znalosti, ale také je vylepšili. Zdokonalili válečný vůz, takže byl lehčí, rychlejší a stabilnější. Vyvíjeli nové zbraně, jako například zakřivený meč srpovitého tvaru khopesh. Ten dokázal nejen sekat, ale také bodat, čímž lehce prorážel brnění protivníků. Hák na jeho konci mohl být použit k zahození soupeřova štítu. Zároveň byl kladen důraz na výcvik vojáků.

Zdroj: Youtube

Armáda již nebyla jen obrannou silou. Egypt sám dobýval nové oblasti a expandoval za své hranice. To však znamenalo, že faraoni potřebovali více mužů, kteří hlídali dobyté území. Bylo třeba uživit velitele, pěchotu, lučištníky, kopiníky, vozataje a námořnictvo. Náklady na postavení vojska nakonec převážily jakékoli zisky z vítězství. Zároveň vojevůdci, omámení úspěchem, začali zapomínat na výcvik svých mužů. Vedení bylo čím dál tím slabší a začaly se opakovat chyby z minulosti. Jedna z největších bojových sil, jaké kdy svět viděl, byla nakonec odsouzena k zániku.

Zdroj:

www.ancient-origins.net, www.starovekyegypt.net