Když říkáme zrnko pravdy, myslíme to doslova, protože hlavní roli v testu hrálo skutečně zrní. Pokud žena pojala podezření, že by mohla být těhotná, měla se vymočit do pytle s obilím. Jestliže vyklíčilo, radovala se, že je dítě na cestě.
Pohlaví dítěte pak měl určit druh obilniny, který vyklíčil jako první. Obvykle se pracovalo s pšenicí a ječmenem, přičemž pšenice symbolizovala děvče, ječmen chlapce.
Socha egyptské matky s dítětem
Egypt inspiroval Evropu
Zprávy o bizarním těhotenském testu se nám dochovaly hned ve dvou egyptských lékařských textech, což jen dosvědčuje, nakolik byla metoda ve starověku oblíbená. Podle egyptoložky Sofie Schiødt z univerzity v Kodani se "obilný test" dokonce rozšířil do Evropy a praktikoval se zde až do raného novověku. "Mnoho myšlenek z lékařských textů starověkých Egypťanů se znovu objevuje v řecké a římské literatuře. Odtud se rozšířily do textů středověkých a najdete je ještě v německé knize z roku 1699," uvedla vědkyně.
Je možné, že by se egyptský těhotenský test těšil takové popularitě po řadu staletí, kdyby vůbec nefungoval? V roce 1963 proběhla studie, která se pokusila jeho spolehlivost ověřit. Vědci nashromáždili misky s ječmenem a pšenicí a zrna zalévali močí poskytnutou třemi skupinami dobrovolníků: jednu tvořily ženy v raném stadiu těhotenství, druhou ženy netěhotné a třetí muži.
Obyčejná pověra?
Vědci byli naprosto šokováni zjištěním, že zrna zalévaná močí mužů a netěhotných žen nevyklíčila ani v jednom případě. Klíčky se zato objevily v sedmi z deseti misek se zrním zalévaným močí nastávajících maminek. Test je tedy na 70 procent spolehlivý, což je na starověk slušný výkon.
Vědci spekulují, že klíčivost zrní může být podpořena hormonem estrogenem, jehož hladina v těhotenství výrazně stoupá. Co se ale týče předpovědi pohlaví očekávaného dítěte, v tomto ohledu egyptský test podle očekávání naprosto selhal.
Babské rady "zaručeně" předpovídající holčičku či chlapečka se však těší oblibě dodnes. Mladý pár ve videu vyzkoušel ty nejčastější. Strefily se? Podívejte se sami:
Zdroje: https://www.smithsonianmag.com/, https://science.howstuffworks.com/
