Veřejné toalety ve starém Římě: Dlouhé fronty a při použití hrozilo nebezpečí

2. leden 2020 četba na 2 minuty
Starověké latríny v Římě

Starověké latríny v Římě

Foto: Youtube

Když v roce 1913 italský archeolog Giacomo Boni odkryl starořímskou místnost lemovanou lavicemi s otvory, nedošlo mu, že jde o latríny. Téma záchodků bylo před sto lety společensky tabuizované a vyhýbali se mu i vědci. Představu o starořímských toaletách si proto utváříme teprve v novém miléniu.

Starořímské latríny podrobněji zkoumaly v roce 2014 archeoložky Ann Koloski-Ostrow a Gemma Jansen. Dochované záchody podle nich sloužily spíš chudším vrstvám, možná i otrokům. Každý člověk vykonávající potřebu měl k dispozici místo o délce 56 cm a rozhodně tu nesedával sám - z rytin na vstupní zdi se dá usoudit, že se tu čekaly dlouhé fronty.

U veřejných latrín byl zbudován i žlab, kterým tekla voda. Vědkyně soudí, že se v ní omývaly houby určené k očištění zadnic. Tyto houby byly připevněny na dřevěnou tyčku a návštěvníci toalet je mezi sebou sdíleli. Jednou za čas se namáčely i do octa, který sloužil jako dezinfekční přípravek.

Při pátrání po starořímských toaletách učinila Ann Koloski-Ostrow další významný objev: soukromý záchod se zřejmě nacházel v každém lepším domě. Obvykle byl umístěn v kuchyni a kromě splašků se do něj vyhazovaly i zbytky jídla a další kuchyňský odpad. Tyto odpadní jámy však nebyly napojeny na kanalizační systém a jejich obsah se jednou za čas musel vyvážet za město.

Kanalizace starého Říma se podle výzkumnic vůbec obecně přeceňuje. Systém byl ve srovnání s tím moderním velmi nedokonalý a nejméně jednou za rok se stávalo, že se kanál ucpal. Jeho čištění byla práce nejen nechutná, ale také nebezpečná.

Riziko však číhalo už při pouhém usednutí na veřejnou latrínu; potrubí bylo plné krys a nebezpečí skýtaly i všudypřítomné mouchy, které přenášely infekce. Římané se potřebovali nějak bránit - a tak veřejné záchody zasvětili bohyni Fortuně, která nad nimi měla při vyměšování držet ochrannou ruku.

Výzkum latrín starého Říma přinesl také zajímavé informace ohledně tehdejší stravy. Erica Rowan z univerzity v Exeteru byla překvapena, jak pestrá jídla tehdy jedli chudí lidé. "Obvykle máme za to, že nižší vrstvy se ve starověku museli spokojit s jednotvárnou stravou. Římské latríny ale dokazují, že i ti nejchudší Římané běžně konzumovali fíky, vajíčka, olivy, hroznové víno a mořské plody. Jako ochucovadla používali koriandr, hořčičná semínka, kopr a mátu. Jedli opravdu zdravě," uvedla Erica Rowan.

Akční letáky