Život na římském venkově byl velmi tvrdý, celodenní lopota na farmách od rána do večera, bez odpočinku. Kdo mohl, snažil se utéct do města. Přes jeho stinné stránky, život tam byl v jistém smyslu možná snadnější, ale zcela jistě zábavnější. A zábavu Římané milovali. To byl jeden z hlavních důvodů úprku do města.
Život na římském venkově byl velmi tvrdý
Než pohasla Jitřenka
Starořímské město se probouzelo před svítáním. Římané vstávali do práce velmi brzy, aby si mohli den co nejvíc užít. Obvykle posnídali jen trochu vody, jen ve výjimečných případech si dali kousek chleba. Aby neztráceli čas, nějakou ranní hygienou se nezabývali. Pro drtivou většinu z nich končila pracovní doba kolem poledne. Zavřely se obchody, utichnul ruch na tržnicích i dílny řemeslníků. Otevřená zůstávala jen místa s občerstvením, něco jako dnešní restaurace, z nichž některé dokonce nabízely stálé „meníčko“. Rušno zůstávalo v místech odpočinku a zábavy, kde běžní Římané trávili celé odpoledne, kdy si prostě už jen užívali.
Následující video ukazuje život, práci a zábavu běžného Římana:
Když odzvonilo poledne
Pracující se zhruba po šesti hodinách práce zamířili odreagovat a vykoupat do veřejných lázní. Byly přístupné každému svobodnému občanovi za zcela minimální poplatek (děti měly vstup zdarma). Pravidelnou koupel si mohl dovolit téměř každý. „Koupání“ bylo nedílnou součástí římské kultury. Kdo nechodil do lázní, jako kdyby nežil. Dokonce byl považovaný za barbara. Římané se sprchovali a koupali každý den celé hodiny. Lázně nabízely kromě horkých van i studené koupele, bazény, sauny, páry a relaxaci v podobě masáží, i jakési kosmetické služby – natírání uklidňujícím olivovým olejem.
Někteří občané – a nejen pracující – zde strávili celé odpoledne, protože lázně byly i rušným místem setkávání lidí různého postavení. (Kromě těch bohatých, ti měli lázně soukromé). V některých se konala divadelní představení, básnici recitovali své verše, politici horlivě pronášeli své řeči, aby si získali příznivce, sjednávaly se tam obchody. Většina z nich měla i uzavřené zahrady s prostory pro promenády, cvičení, a koutky s občerstvením.
Římané se sprchovali a koupali každý den celé hodiny
Sport, hry, zábava
U mužů byl velmi oblíbený sport. V Římě bylo několik arén, kde se konaly soutěže ve sprintu, běhu na dlouhé tratě, hodu oštěpem a vrhu koulí i dalších atletických disciplínách, které známe dnes. A také zápasy. Účastníci často soutěžili nazí, aby vynikla jejich vypracovaná postava. V tomto případě ale fanynky svým favoritům „do toho“ provolávat nemohly. Když se muži předváděli nazí, neměly na sportoviště přístup.
Ti, co zrovna neholdovali sportu, si své odpoledne mohli užít na divadelním či pěveckém představení. Rozmanitý program nabízelo i Koloseum. Kromě tradičních gladiátorských zápasů se zde pořádal lov na dovezená exotická zvířata. Při zvláštních příležitostech se na podlahu napustila voda a s maketami lodí se předváděly vítězné bitvy. Do věhlasné arény Circus Maximus se chodilo fandit na vozatajské závody.
Odpoledne si mohli Římané užít na divadelním či pěveckém představení
Pokud nějaký den nenabízel zábavnou podívanou, Římané chodili na dlouhé procházky, hráli míčové a jiné, dokonce hazardní hry.
Než vyšla Večernice
Oběd mívali kolem třetí hodiny. Z dnešního pohledu nebyl nijak vydatný, nazvali bychom ho spíš svačina. Meníčko obvykle zahrnovalo chléb, sýr, vejce a nějakou zeleninu či ovoce, případně uzeninu. Ve zmíněných stáncích s občerstvením si nekoupili „párek v rohlíku“ jako dnes, ale hrst ořechů, oliv, nějakou kdouli, švestku či granátové jablko. Večeře proto byla nejen hlavním jídlem, ale další významnou společenskou událostí dne. Lázně a „zábavní podniky“ se zavíraly před západem slunce, aby na ni Římané měli dostatek času.
Oběd mívali Římané kolem třetí hodiny
Na večeři rodiny často zvaly hosty. Nejednalo se samozřejmě o okázalé hostiny o několika chodech, které trvaly hodiny jako u římské smetánky. Ale byla alespoň sytá. Podávaly se pokrmy z luštěnin, obilovin, ryby, maso spíš při výjimečných příležitostech. Pilo se bílé a červené víno, medovina, ale i těžká vína smíchaná s pryskyřicí.
A když město zahalila tma, ztichlo, aby svým obyvatelům dopřálo odpočinek a ti se s kokrháním kohouta mohli odpočatí probudit do dalšího dne. Noční život byl pro bohaté.
Zdroje: bigthink.com, www.historyshistories.com, www.worldhistory.org
