Pyramidy zaujímají i v dnešním technologicky vyspělém světě pozici nejzáhadnějších a zároveň nepropracovanějších staveb lidstva. I přesto, že dokážeme vybudovat mrakodrapy sahající do nebe nebo ovládat kvantový počítač, stále netušíme, jak konkrétně byly postaveny. Archeologické vykopávky ale částečně pomáhají odhalit alespoň část jejich tajemství.
K nejhojněji studovaným patří objekty v Egyptě. Budovány byly jako hrobky nebo náhrobky králů, později také jejich manželek, matek nebo významných úředníků. Typický tvar symbolizoval prvotní kopec, z něhož byla podle Egypťanů stvořena Země. Pyramidy nikdy nestály samostatně. Byly součástí rozsáhlého komplexu skládající se z údolního a zádušního chrámu, vzestupné cesty a tzv. satelitní pyramidy. Důraz byl kladen na polohu staveb. Stěny gízských pyramid jsou orientovány západovýchodním směrem. Podle teorie výzkumníka Roberta Bauvala z roku 1983 navíc kopírovaly souhvězdí Orion.
Stavba pyramid
Samotné stavbě pyramid předcházelo plánování. Jak územní, tak také personální. Bylo totiž nutné najmout dostatečné množství kvalifikované pracovní síly. Dochované papyry naznačují, že dělníci docházeli za prací z velké dálky, například až ze Sinajské pouště. Ruce k dílu přikládali také rolníci, kteří v období nilských záplav nemohli obdělávat půdu. Od července do listopadu si tak přivydělávali na stavbách.
Řecký zeměpisec Hérodotos předpokládal, že na stavbě Cheopsovy pyramidy v Gíze pracovalo každý rok sto tisíc lidí. V roce 1974 však britský fyzik Kurt Mendelssohn dospěl k závěru, že k vybudování masivního objektu bylo potřeba deset tisíc stálých zaměstnanců a dalších sedm tisíc sezónních. Českokanadský vědec Václav Smil ale předpokládá, že jich stačilo ještě méně. Svůj odhad založil na vydané energii. „Pokud vezmeme v potaz Hérodotův údaj, že stavba největší pyramidy v Gíze trvala pouhých dvacet let a vydělíme to tímto číslem, zjistíme, že výstavbu zvládlo necelých devět set lidí," vysvětluje vědec v článku publikovaném v časopise Institute of Electrical and Electronics Engineers Magazine.
„Vezmeme-li v úvahu architekty, organizátory, dozorce a ty, kteří se starali o stroje nebo jídlo, stále se dostaneme pod sedm tisíc pracovníků," míní fyzik. Jeho teorii potvrzuje nalezný hřbitov a základy osady, v níž pravděpodobně bydleli budovatelé dvou menších pyramid. Archeologové dospěli k závěru, že zde nežilo více než 20 tisíc lidí. Za svou práci byli odměňováni kvalitní stravou, jež zahrnovala datle, zeleninu a maso. Dopřána jim byla také lékařská péče.
Pokročilá technologie
Jak takový počet dělníků mohl vlastnoručně postavit tak monumentální objekty? Odpověď nabízí papyrus nalezený v roce 2013 s názvem Mererův deník jež popisuje stavbu Chufuovy pyramidy. Kameny se těžily a opracovávaly v lomech. Používaly se dláta a měděné pily. Bloky se následně přepravovaly na dřevěných loďkách plavících se po vodních kanálech, jež ústily přímo u základny pyramidy.
Dalším krokem bylo naskládání těžkých kamenů do tvaru jehlanu. Většina egyptologů předpokládá, že se používala kombinace ramp a dalších zařízení, jejichž pozůstatky byly nalezeny u Velké pyramidy. „Systém se skládal z nakloněné roviny lemované schodišti, do nichž byly vyvrtané díry pro dřevěné sloupy. Kamenné bloky byly umístěné na saních, na kterých byla uvázana lana. Ta se omotávala kolem sloupů a systémem připomínající kladku se saně posouvaly vzhůru," vysvětluje archeolog Yannis Gourdon z Institut Français d'Archéologie Orientale.
Zdroj:
www.sciencealert.com, www.brewminate.com, www.novinky.cz, www.stoplusjednicka.cz
