Pyramidy jsou odedávna spojovány s různými kontroverzními tvrzeními. Dlouho se totiž předpokládalo, že starověké civilizace neznaly žádné technologické vychytávky. S postupujícím výzkumem se ale ukazuje, že jehlany nepostavili návštěvníci z vesmíru ani podvyživení otroci. Jsou výsledkem práce kvalifikovaných zaměstnanců.
Mezi nejvíce ohromující patří Velká pyramida v Gíze, která byla postavena na počátku 26. století před naším letopočtem. Po více než 3800 let byla nejvyšší umělou stavbou na světě. Skládá se z přibližně 2,3 milionu velkých bloků, z nichž každý váží 2,5 až 15 tun. Podle starořeckého historika Herodota, píšícího v 5. století př. n. l., byla dokončena za 20 let od založení základního kamene. Na budově mělo pracovat kolem 100 000 dělníků v tříměsíčních intervalech.
Kdo stavěl pyramidy?
Tito pracovníci nebyli otroky. Papyrové svitky naznačují, že do Egypta přicházeli až ze Sinajské pouště. Jedna z teorií předpokládá, že dělníci se z velké části skládali ze zemědělců, kteří si v období po sklizni chtěli přivydělat. Další hypotéza, postavená na dokumentu, objeveném ve Wadi al-Jarf na egyptském pobřeží Rudého moře, tvrdí, že na budování pyramid se podíleli nomádští řemeslníci.
Nádeníci za svou práci dostávali odměnu. Podle papyrů měli denně nárok na datle, zeleninu a maso. Kromě stravy „vyfasovali” i oblečení. Tým profesora egyptologie z pařížské Sorbonny Pierra Talleta navíc během vykopávek u pyramidy Menkaure odhalil, že dávní obyvatelé dělnického městečka pekli velké množství chleba, poráželi tisíce zvířat a vařili hektolitry piva. Ostatky v nalezených hrobech dále potvrzují, že zaměstnanci měli přístup k lékařské péči. Měli totiž dokonale zhojené zlomeniny.
Jak se stavěly pyramidy?
Egypťané neznali kolo ani jeřáb. Jak ukazuje model jehlanu, objevený v pyramidě Amenemheta III. v Dahšúru, vůbec to nevadilo. Klíčem k úspěšnému dokončení stavby byla pečlivá příprava, využití dostupných nástrojů a dostatek času.
„Dnes jsme zvyklí, že naše nářadí pracuje bleskurychle,” říká egyptolog Nicky Nielsen. „Ale také jednodušší měděné pily byly za použití vody a písku funkční. Vše bylo proveditelné, pokud jste měli trpělivost a čas.” Zároveň byla zapotřebí i velká fyzická kondice. Kameny se těžily v lomech, kde se také tvarovaly. Bloky se poté přepravovaly na dřevěných loďkách, plavících se po uměle vytvořených vodních kanálech. Ty ústily v těsné blízkosti od základny pyramidy.
Kvádry byly následně přesunuté na dřevěné sáně. Po rovině se pohybovaly po palmových kmenech. Do vyšších pater až k vrcholu se pak bloky smýkaly po mírně nakloněné rampě. Její použití potvrdili archeologové z Francouzského institutu pro orientální archeologii v Káhiře a University of Liverpool, kteří v roce 2018 našli její 4500 let staré pozůstatky.
„Systém se skládal z plošiny lemované schodišti, na nichž byly vztyčené dřevěné sloupy," popisuje archeolog Yannis Gourdon. „Kolem nich se omotala lana držící saně. Fungovala jako násobič síly a usnadňovala vytažení.”
Zdroje: www.livescience.com, www.iflscience.com, www.dailymail.co.uk
