Vědci vyřešili, jak Egypťané stavěli pyramidy. K transportu chytře použili velké množství vody

Tereza Malá | 28. 12. 2022

Tajemství stavby pyramid zůstává i po letech intenzivních výzkumů nevyřešeno, přestože se občas objeví nějaké převratné novinky. Velmi zajímavým dokumentem je tzv. "Mererův deník", který dokumentuje stavbu Velké pyramidy v Gíze. Mimo jiné objasňuje i transport obřích kvádrů z daleké pouště.

Starověcí Egypťané využívali k rozvoji své civilizace rozsáhlou lodní, důlní a zemědělskou ekonomiku.

Pierre Tallet zjistil ohromující objev: soubor 30 jeskyní v odlehlé části egyptské pouště, několik kilometrů ve vnitrozemí od Rudého moře, daleko od jakéhokoli starověkého či moderního města, sloužilo jako skladiště lodí během čtvrté dynastie Staré říše, tedy asi před 4600 lety. Jejich pomocí byly budovány pyramidy.

Jeskynní systém ukrýval nejstarší papyry na světě

V roce 2013 zde archeologové narazili na celé svitky papyru, některé několik metrů dlouhé a stále relativně neporušené, psané hieroglyfy i hieratikou, kurzivním písmem, které staří Egypťané používali pro každodenní komunikaci. Tallet si uvědomil, že má co do činění s nejstaršími známými papyry na světě, mezi nimiž byl i Mererův deník.

Publikace Les papyrus de la Mer Rouge I. je trojjazyčné dílo, vydané ve francouzštině, angličtině a arabštině v roce 2017. Obsahuje text a překlad Mererova deníku a týká se dvou nejzachovalejších papyrů nalezených v Chufuově přístavu na pobřeží Rudého moře. Merer byl středně postavený úředník s titulem inspektor, který se účastnil několikaměsíčních prací s přepravou vápence z Tury do Gízy.

Na video o možné stavbě pyramid se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Kvádry z pouště byly přepravovány po vodě

Mererův deník je dokument, který psal inspektor, jehož tým se zabýval přepravou vápencových bloků lodí z lomu Tura na staveniště velké Chufuovy pyramidy v Gíze. Stručné zápisy se zdají přesto klíčové.

Ačkoli jeho deník neuvádí, kde měly být kameny použity a k jakému účelu, byly s největší pravděpodobností určeny k obložení vnější strany Velké pyramidy. Deník dokládá, že přibližně každých deset dní se uskutečnily dvě nebo tři okružní cesty, při nichž se přepravilo snad 30 bloků po 2-3 tunách, což činilo 200 bloků měsíčně. Na přepravě se podílelo asi čtyřicet lodníků, kteří od července do listopadu přepravili obrovské množství gigantických kvádrů. Celkem vedl Merer asi 200 mužů, kteří cestovali z jednoho konce Egypta na druhý a sbírali a rozváželi zboží toho či onoho druhu.

Společná práce všech

Na velkém stavebním projektu v Gíze se zřejmě podílely všechny části Egypta. Žula pocházela z Asuánu daleko na jihu, potraviny z delty na severu u Středozemního moře a vápenec z Tury, asi 12 mil jižně od Káhiry na Nilu. Rozmach námořní činnosti byl rovněž vyvolán monumentálním podnikem. Práce na královských lodích byla přitom i zdrojem prestiže. Podle papyrů nalezených ve Wádí al-Džarfu se dělníci dobře stravovali a byli zásobováni masem, drůbeží, rybami a pivem. S tím, že dělníků bylo tolik, souvisí jistě i objev zasypaného města v Gíze, které sloužilo pro ubytování všech, kdo se na stavbě Velké pyramidy podíleli.

Dávné civilizace uměly změkčit obří kameny. Vědci netuší jak, naše technologie na to nestačí
Magazín

Dávné civilizace uměly změkčit obří kameny. Vědci netuší jak, naše technologie na to nestačí

Největší objev v Egyptě 21. století?

Papyry napsali muži, kteří se podíleli na stavbě Velké pyramidy, hrobky faraona Chufua. Merer, který svůj čas počítal po půldnech, se v deníku zmiňuje o tom, že se zastavil v Tura, městě na Nilu proslulém vápencovým lomem, naplnil loď kamenem a odvezl ji po Nilu do Gízy.

Merer se zmiňuje o tom, že se hlásil u "vznešeného Ankh-hafa", nevlastního bratra faraona Chufua, který dohlížel na část stavby Velké pyramidy. A protože faraoni používali na vnější plášť pyramidy vápenec z Tury a Mererův deník zachycuje poslední známý rok Chufuovy vlády, poskytují tyto záznamy dosud nevídaný obraz starověkých lidí, kteří dokončovali Velkou pyramidu.

Tento objev je zcela převratný, protože je zatím nejblíže tomu, jak se dostat do doby stavitelů pyramid. Zahi Hawass, egyptský archeolog a bývalý hlavní inspektor pyramidového areálu a ministr pro starožitnosti, říká, že jde o "největší objev v Egyptě ve 21. století".

Až do tohoto objevu nebyli Egypťané považováni za zkušené mořeplavce a mělo se za to, že se omezují na pohyb po Nilu nebo podél pobřeží Středozemního moře. Talletovo odhalení však ukázalo, že starověká egyptská říše byla stejně ambiciózní v dosahu směrem ven jako v budování kolosálních monumentů v Gíze směrem vzhůru. Námořní aktivity starověkého Egypta sloužily také politickým a symbolickým účelům, tvrdí Tallet.

Více informací najdete i zde:

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.historyofinformation.com, www.smithsonianmag.com

Tagy Egypt Gíza Chufuova pyramida Nil objev Pierre Tallet Rudé moře Stará říše Tura vápenec