Studie, kterou vedl tým archeologů a inženýrů, zkoumala proces přepravy kamene při stavbě pyramid. Vědci se snažili odpovědět na odvěkou otázku, jak staří Egypťané dokázali přesouvat masivní kameny o hmotnosti několika tun bez pomoci moderní technologie. Ty největší z kamenných bloků u Velké pyramidy dosahují váhy až 2,3 tuny.
Při svém zkoumání objevili důmyslné řešení: systém ramp, které usnadňovaly relativně snadný přesun kamenů. Tento systém archeologové našli v alabastrovém lomu Hatnub nedaleko dnešního Luxoru. Rampa je zřejmě stará 4500 let a sloužila k přepravě kamenných bloků přímo na staveniště. O jejím použití vzniklo zajímavé video.
„Tým odkryl 4 kamenné stély. Na jedné ze stél je kresba stojící osoby a na dalších třech jsou kvůli špatnému stavu dochování nejasné hieratické nápisy," uvedl archeolog Roland Enmarch k nálezu v alabastrovém lomu.
Na alabastrovém nalezišti u Luxoru byl odkryt 4500 let starý systém ramp
Rekonstrukce starověkého modelu ramp překvapila
Analýzou nalezišť a zkoumáním historických záznamů se vědcům podařilo zrekonstruovat virtuální model systému ramp. Simulace ukázala, jak Egypťané důmyslně používali k přepravě kamenů řadu krátkých, vzájemně propojených ramp. Tato inovativní metoda jim umožnila vyhnout se extrémně dlouhým a strmým rampám, jejichž stavba by byla nepraktická a velmi náročná.
Jak ale víme, pyramidy se stavěly z vápence – jak je tedy možné, že se rampa našla v alabastrovém lomu? Alabastr se používal na podlahy, sochy a rakve. Vědci si myslí, že podobné rampy byly však používané i v dalších lomech.
Doktorka Sarah Johnsonová, vedoucí archeoložka projektu, vysvětluje význam jejich nálezů: „Již dlouho nás fascinují stavební techniky, které používali staří Egypťané. Objev tohoto systému ramp poskytuje cenné informace o jejich inženýrské zdatnosti a schopnosti řešit problémy. Ukazuje jejich schopnost řešit složité logistické výzvy a demonstruje jejich pozoruhodnou vynalézavost."
Každá rampa měla svůj účel
Vědci zjistili, že systém ramp se skládal z menších částí, z nichž každá sloužila určitému účelu při přepravě kamene. Bloky byly nejprve přemístěné na sáně, které byly následně umístěné na první segment rampy. Tým dělníků, kterému pomáhala lana a kladky, pak táhl saně do svahu k dalšímu segmentu rampy. Tento proces se opakoval, dokud kámen nedorazil na místo určení na staveništi. Na výše avizované video se podívejte zde:
„Systém segmentové rampy umožnil pracovníkům rovnoměrně rozložit váhu kamenů a minimalizovat potřebnou fyzickou námahu," vysvětluje doktorka Johnsonová. „Rozdělením rampy na menší úseky mohli kontrolovat sklon a učinit proces přepravy zvládnutelnějším."
Archeolog Yannis Gourdon z Francouzského institutu východní archeologie dodává, že „pohyblivý systém se skládá z centrální rampy obklopené dvěma sadami schodů, které obsahují kůlové otvory."
Stavba postupovala stabilně a podle plánu
Vědci se domnívají, že tento systém ramp hrál při stavbě pyramid klíčovou roli a umožnil starověkým Egypťanům překonat značné logistické problémy, kterým museli čelit. Umožňoval jim efektivně přesouvat masivní kameny na velké vzdálenosti, což zajišťovalo stabilní postup stavby.
Doktor Mark Thompson, inženýr, který se na studii podílel, zdůrazňuje význam tohoto objevu pro naše chápání starověkých inženýrských postupů: „Tento objev nám umožňuje nahlédnout do důmyslných inženýrských technik, které staří Egypťané používali. Ukazuje jejich schopnost navrhovat efektivní řešení s využitím zdrojů, které měli k dispozici. Je to důkaz jejich mistrovství v logistice a hlubokého porozumění fyzice."
Schopnost starověkých Egypťanů přepravovat masivní kameny pomocí důmyslného systému ramp ukazuje jejich pokročilé inženýrské schopnosti a zdůrazňuje jejich schopnosti řešit problémy.
Zdroje: www.sciencealert.com, www.dailymail.co.uk, www.history.com
