Stavba se našla v lokalitě Kostenki 11, která se nachází asi 500 km jižně od Moskvy. Na ploše kolem 30 km2 při toku řeky Donu je řada paleolitických nalezišť. Ta se zkoumají už od roku 1879. Postupem času se zjistilo, že oblast byla osídlená již v dobách mladopaleolitických kultur, tedy od roku 40 000 př. n. l. do asi 20 000 př. n. l..
Hromada mamutích kostí naskládaná starověkými lidmi žijícími v poslední době ledové.
Lokalita se stala známou především díky zvláštním konstrukcím ze zvířecích kostí. Předpokládalo se, že byly součástí obydlí a mohly sloužit jako ochrana před nepřízní počasí. Našlo se zde také množství dalších artefaktů, včetně paleolitických sošek venuší. Místo s největší pravděpodobností sloužilo jako základna, kam se lidé vraceli ze svých výprav za potravou.
Stavba z mamutích kostí
Všechny odkryté stavby z mamutích kostí vypadají podobně. Jedná se o kruh tvořený zbytky zvířat. Vedle nich se nachází masivní jámy. Jejich účel je zatím neznámý. U konstrukce, která se objevila před dvěmi lety, archeologové poprvé použili nejnovější technologie a metody výzkumu.
Kruh má průměr 12,5 metru. Je tvořen stovkami zvířecích kostí, přičemž se podařilo identifikovat 51 čelistí a nejspíše 64 mozkoven mamutů. Kalibrování dat z měření rozpadu uhlíku C14 naznačilo, že byl postaven před asi 25 tisíci lety. To z něj dělá zatím nejstarší stavbu svého druhu.
Zajímavé je, že kosti ležely jen 60 cm pod současným povrchem a došlo jen k mírnému porušení. Konstrukce se tak zachovala v téměř původním stavu. Našly se také uhlíky, které potvrdily přítomnost ohniště. Následně se našla do několika vrstev propálená hlína. Archeologové předpokládají, že se zde nezakládal běžný oheň na ohřev, ale pořádná vatra.
Odhaleny byly také drobné úštěpy pazourků, jež vznikají při domácí výrobě nástrojů. Zde jich však bylo mnohem méně, než se běžně nachází v paleolitických obydlích. To napovídá, že mega kostěná stavba nesloužila jako obyčejný dům. Jaký byl její účel?
Tvorba krajiny
Autoři studie, jež popisují celý nález, otevřeně říkají, že zatím neví, k čemu mohl objekt kontrétně sloužit. Postavit ho však muselo zabrat hodně času. Kosti jsou nejen těžké a objemné, ale také do sebe dokonale zapadají. Proto byla nutná kolektivní spolupráce.
Archeologové předpokládají, že stavba mohla sloužit jako paleolitický kulturní dům či klubovna, jehož cílem bylo setkávání a provádění rituálů. Lovci a sběrači totiž nevedli usedlý způsob života. Kočovali za potravou. Lokalita Kostenki 11 tak pravděpodobně sloužila jako jakási záchytná stanice, do které se lidé opakovaně vraceli. Kruhová stavba s velkým ohništěm tak mohla být srdcem celé osady. Vědci proto uvádějí, že jde o první střípky toho, co dnes nazýváme kulturní krajinou. Tedy končinou, jež vznikla kombinací činnosti přírody a člověka.
Dřevo jako novinka
Odborníci také upozorňují na další fakt. Uhlíky znamenají, že naši dávní předci již před 20 tisíci lety používali dřevo. Od 60. let se totiž prosazovala teorie, že lovci a sběrači v tajgách rozhodně dřevo nepoužívali, protože ho bylo málo. Zjevně to není pravda. Naopak to vypadá, že vlhké lokality, jako jsou Kostenki, lákaly právě díky jeho hojnému výskytu.
Zdroj:
