Pojďme stavět…
Vychází slunce a řemeslník, který žije v prostém obydlí s rodinou v dělnickém městečku posnídá fíky, datle a chléb. Za úsvitu vstávají i „sezonní brigádníci“ v dočasných příbytcích, kteří po Nilu připluli z celého Egypta, aby se zapojili do stavby pro svého panovníka a bohy. Jako již mnoho let se ráno vydávají do lomu, aby dopravili další tunové bloky kamene k pyramidě, kde je řemeslníci opracují.
Kolem poledne, kdy sluneční žár spaluje jejich těla si všichni lehnou do stínu, dají si džbánek vína, lehký oběd, většinou ryby, popovídají si. Když se schyluje k večeru, vrací se domů, kde je čeká vydatná večeře v podobě skopové, vepřové nebo hovězí pečínky, kterou zapijí pivem.
Tak nějak vypadal den stavitelů pyramid, jak ho popisuje jeden z nalezených papyrů. Byla to dřina a „otrocká“ práce, ale překvapivé vykopávky ukázaly, že stavitelé byli svobodní občané, kteří dokonce považovali podílet se na monumentálních stavbách za svou povinnost. Vyvrací tak i hollywoodskými filmy živené mýty, že pyramidy stavěli otroci.
V pozadí pyramid
Za prvním překvapivým nálezem, který se týká života egyptských stavitelů a vyvrací zmíněný mýtus, se musíme vypravit do roku 1990. Tehdy si jeden turista vyrazil na projížďku na koni. Na vyvýšenině nedaleko Velké sfingy v Gíze kopyta jeho koně odkryla téměř zasypané pozůstatky zděných staveb. Zaujaly amerického archeologa Marka Lehnera, který svůj život zasvětil vykopávkám v Egyptě. Odkryl přes čtyři a půl tisíce let staré pohřebiště a pozůstatky městečka, ve kterém žili dělníci za doby faraona Menkaure, kdy se stavěla poslední gízská pyramida.
Po něm se výzkumu ujal významný egyptský archeolog Zahi Hawass. V roce 2010 v lokalitě objevil dělnické hroby i z pozdější dynastie. O další významný nález se v roce 2013 zasloužil Richard Redding, výzkumník společnosti Ancient Egypt Research Associates, která se vykopávkami a studiem dělnického městečka zabývá posledních dvacet pět let.
Následující video ukazuje práce na odkrývání pohřebiště dělníků:
Obrazy skryté pod zemí
Dělnické městečko Heit el-Ghurab, odkryté nějakých 400 metrů jižně o Velké sfingy, bylo obydlené zhruba pětatřicet let, což odpovídá odhadům stavby jedné pyramidy. Na ní se dle předpokladů podílelo asi 10 000 dělníků. „Kvalifikovaní řemeslníci“ městečko obývali celoročně. Mnozí však byli pouhá „pracovní síla“, dělníci, kteří přicházeli v létě, na čtyři, pět měsíců a dopravovali těžké kvádry. Bydleli v jakémsi dočasném tábořišti na okraji. Mark Lehner kromě hrobů zdokumentoval sklady, ulice, domy, pekárny, velké společenské a jídelní prostory, které vypovídají o hierarchii obyvatel a dobrém zásobování. Redding život stavitelů doplnil o poznatky o stravování.
Následující video ukazuje život stavitelů pyramid:
Dřina ale „lukrativní“
„O lidi bylo postaráno, a když pracovali, byli dobře živení, takže práce mohla být atraktivní. Pravděpodobně měli mnohem lepší stravu než ve své vesnici,“ uvedl Redding pro LiveScinece. V nalezišti na jižním okraji jeho tým objevil neuvěřitelné množství zvířecích kostí ovcí, koz, prasat a hovězí dobytka a pozůstatky jatečních ohrad.
Není nutné zdůrazňovat, že těžká fyzická práce vyžadovala i dostatečný přísun kaloricky vydatné stravy. Kromě ryb, fazolí, čočky, chleba to bylo hlavně maso. Na základě nálezů kostí Redding odhaduje, že tak bylo pro výživu stavitelů poraženo denně například více než deset krav a čtyři desítky ovcí nebo koz, celkem asi 1 800 kilogramů masa. Z úrodných pastvin z okolí Nilu, kde se o ně starali stovky pastevců, je pravidelně přivážely lodě.
Pohřbení se ctí
Dle Hawasse pocházeli stavitelé převážně z chudých rodin. Díky práci si jich společnost vážila. Když během stavby zemřeli, byli se ctí pohřbeni poblíž hrobek faraonů. Přestože jsou jejich hroby prosté, na cestu do posmrtného života dostali džbánky s vínem, chléb, pohřební předměty, vše, co potřebovali. Analýza jejich kostí prokázala, že jejich práce byla skutečně tvrdá. Vykazují známky opotřebení, artritidu, deformace páteře a zlomeniny. Ty jsou odborně ošetřené, což svědčí o dobré péči. Přesto se následkem často podlomeného zdraví kvůli dřině nedožívali vysokého věku.
Zdroje: www.livescience.com, historicaleve.com, www.theguardian.com
