DNA stavitelů Stonehenge šokovala vědce. Byli někým úplně jiným, než se původně domnívali

Jarouš M Komořanský | 25. 12. 2022

Existuje mnoho teorií o stavitelích Stonehenge, ale přesný účel a význam této monumentální stavby zůstávají stále neznámé. Vědci se snaží pochopit, kdo byli stavitelé Stonehenge a proč tuto stavbu postavili. K tomu využívají různé metody, včetně analýzy DNA.

Stonehenge je megalitický monument v Anglii, který byl postaven před více než 4000 lety. Stavitelé Stonehenge jsou neznámí, ale vědci se domnívají, že byli z pravěké kultury známé jako megalitická kultura. Ta žila v Británii a na západním pobřeží Evropy před 4000 lety a známa je především pro své velké kamenné monumenty, jako je právě Stonehenge. Přesný účel a význam Stonehenge zůstává záhadou, ale vědci se domnívají, že mohlo jít o něco jako svatyni. Kdo ji však zbudoval?

Odpovědi hledá i tento dokument:

Zdroj: Youtube

Co lze zjistit z DNA?

Analýza DNA je technika, která se používá ke studiu genetického materiálu a k určování příbuznosti mezi různými jedinci nebo skupinami lidí. V případě Stonehenge byla analýza DNA použita k určení původu stavitelů této stavby. Co bylo zjištěno?

V roce 2018 byla publikována studie, která analyzovala DNA z kostí pocházejících z pohřebišť v blízkosti Stonehenge. Studie ukázala, že někteří z pohřbených byli pravděpodobně původem ze Skandinávie a možná i z jiných míst v Evropě. To naznačuje, že stavitelé Stonehenge mohli být migranti nebo obchodníci, kteří se usadili v Anglii a zapojili se do stavby tohoto monumentu.

Je třeba mít na paměti, že tato zjištění jsou pouze spekulativní a že toho o stavitelích Stonehenge stále mnoho nevíme. Výzkum pokračuje a v budoucnu by mohl přinést další informace o tom, kdo byli a jak žili lidé, kteří se podíleli na stavbě tohoto slavného monumentu.

Kdo byli stavitelé Stonehenge?

Vědci získali vzorky DNA z kostí nalezených v blízkosti Stonehenge a pomocí těchto vzorků se snažili zjistit, odkud stavitelé Stonehenge pocházeli a jakým způsobem se dostali do Británie. Výsledky analýzy DNA ukázaly, že stavitelé Stonehenge pocházeli z různých částí Evropy a že se do Británie dostali pravděpodobně po moři.

Stejně jako většina ostatních evropských lovců-sběračů měli mezolitičtí Britové tmavou pleť a modré oči. Tyto geny však byly po příchodu egejských zemědělců, jak objasníme níže, rychle vymýceny. To naznačuje, že původní populace byla poměrně malá a rychle se smísila s nově příchozími.

Je však třeba mít na paměti, že analýza DNA je složitá a náročná technika a že výsledky mohou být ovlivněny různými faktory, jako je zejména stáří vzorků. Stonehenge je velmi stará stavba a DNA se po tak dlouhé době obvykle nedochovává.

Vědci udělali scan Stonehenge. Zásadním způsobem změnil pohled na starou záhadu
Magazín

Vědci udělali scan Stonehenge. Zásadním způsobem změnil pohled na starou záhadu

Překvapivé zjištění

Genetická analýza vzorků DNA naznačuje, že to nemusí být ten, kdo si myslíte. Pravděpodobně nešlo o původní lovce a sběrače, ale o zemědělce, jejichž předkové pocházeli z egejského pobřeží. To by pak dokazovalo, že lidé z raně neolitické Británie, jejichž potomci postavili Stonehenge, možná nejsou těmi, za které jsme je považovali.

Asi před 6 000 lety se vlna zemědělců z egejského pobřeží v dnešním Turecku vydala napříč kontinentální Evropou. Po nějakou dobu se tito lidé zastavili na nějakou dobu ve Středomoří a až poté přešli do Británie, kde podnítili vznik zemědělství na ostrově.

Tak se stalo, že postupem času tito lidé během několika staletí téměř zcela nahradili původní "britské" lovecko-sběračské obyvatelstvo.

Geny z jihu Evropy

Genetické důkazy ukazují, že většina lovecko-sběračské populace Británie byla nahrazena zemědělci s předky pocházejícími z egejského pobřeží, jejichž genetická výbava se blíží dnešní populaci ve Španělsku a Portugalsku.

Poté, co byla analyzována starověká DNA desítek lidí žijících v Británii v období 8500 až 2500 let před naším letopočtem, ukázalo se, že šest z nich byli mezolitičtí lovci-sběrači (datovaní do období před 11 600 až 6 000 lety) a 47 neolitičtí zemědělci (datovaní do období před 6 000 až 4 500 lety). Mezi tyto kostry patřil i člověk z Cheddaru, nejstarší téměř kompletní lidská kostra nalezená v Británii.

Co přinesli?

Tito lidé nezanechali v Británii pouze genetickou stopu, ale přinesli s sebou také umění zemědělství a jinou kulturu a kulturní zvyklosti, včetně nových pohřebních rituálů, keramiky a stavby památek. Zemědělství se v Británii poprvé objevilo přibližně před 6 000 lety. Předtím se lidé živili lovem, rybolovem a sběrem.

Přechod k zemědělství představuje jednu z nejdůležitějších technologických inovací v lidské evoluci. Již více než 100 let archeologové diskutují o tom, zda jej do Británie přinesli přistěhovalí kontinentální zemědělci, nebo jej přijali místní lovci a sběrači. Studie DNA ukázala, že zemědělství do Británie zavedli přistěhovalí zemědělci a do značné míry nahradili původní populace lovců a sběračů. Také kontinentální zemědělské populace měly své vlastní dlouhé a trnité genetické dědictví. Na své cestě z Turecka expandovali podél Středozemního moře i Rýna a Dunaje v dnešním Německu a cestou přebírali myšlenky a geny.

Výzkum bude pokračovat

Vědci v minulosti zkoumali některé pozůstatky ze Stonehenge za účelem získání informací o životě pravěkých stavitelů, ale toto zkoumání se týkalo především pozůstatků jídla nebo nástrojů, které byly nalezeny v okolí stavby, a ne DNA samotných stavitelů.

I kdyby bylo možné analyzovat DNA stavitelů Stonehenge, nejspíše by to nepřineslo žádné nové poznatky o účelu nebo významu stavby. Vědci se snaží zjistit více informací o Stonehenge pomocí různých metod, včetně studia architektury a geologie, ale zatím zůstávají mnohé otázky nezodpovězené.

Pokud tato studie něco dokazuje, pak to, že historie migrace a genetického dědictví v Evropě i mimo ni je mnohem provázanější a složitější, než se často tvrdí.

Zdroje: www.iflscience.com, www.independent.co.uk, www.bbc.com

Tagy analýza Anglie Evropa kultura lovec Německo Stonehenge Turecko Velká Británie zemědělství