Byla 60. léta minulého století. Komunistické Rumunsko se potýkalo s chudobou. Možná proto byla tak oblíbená loterie. Losování sledovalo každý večer milion domácností. Mezi nimi byla i rodina úředníka těžařské společnosti, třicetiletého Stefana. Den co den třímal v ruce lístek se zakroužkovanými čísly. Ani jednou však nevyhrál.
Mladý muž chtěl od života víc. Uvědomoval si však, že nemá moc možností. Platy byly všude stejné a utéct na západ se bál. Jednou, když se opět usadil před televizní obrazovku, zazvonil telefon. „Ahoj drahá,” jeho žena zvedla sluchátko. „Zavoláš později? Stefi chce koukat na losování. Taky to sledujete? No to je náhoda. To víš, kdyby se na nás usmálo štěstí. Tak později si brnkneme,” manželka se usmála. „To byla Costel. Představ si, že Bohdan taky pravidelně sází. No už to začíná.” Ten večer ekonom a nadšenec do matematiky spát nešel. Až do rána počítal.
Štěstí v loterii
Telefonát jeho ženy s kamarádkou mu otevřel oči. Uvědomil se, že není jediný, kdo touží po změně. Jaká je ale pravděpodobnost, že padne jeho kombinace? Rozhodl se to zjistit.
Pokud by v loterii s 49 míčky vybral 6 čísel, jeho šance na výhru byla 1 ku 13 983 816. V případě, že by vybral 15 čísel, což vy vyžadovalo zakoupení 5 005 losů, šance by se zvýšila na 1 ku 2 794. „Možná by se to ale dalo stáhnout na pouhých 569,” přemýšlel nahlas a podrbal se na hlavě. „Kdyby 6 výherních čísel padlo mezi mými 15 tipy, mohl bych vyhrát alespoň druhou cenu a další menší.” Stefan polkl. Stačilo jediné. Oslovit investory.
Mandel přemluvil své čtyři kamarády. Každý z nich si koupil 288 lístků. Když se večer společně posadili před televizi, málem nedýchali. Za pár minut se ukázalo, že výpočty byly správné. Vyhráli první cenu v hodnotě téměř 350 tisíc korun. To stačilo k tomu, aby Stefan uplatil úředníky ministerstva zahraničí a s rodinou utekl z Rumunska za novým životem a ještě větším jackpotem.
Po čtyřech letech cestování po Evropě se usadil v Austrálii. Peníze však docházely. Kde je sehnat? Odpověď byla jasná. Ekonom se ale nyní rozhodl zkusit jinou taktiku. Za prvé využil možnosti, že si každý mohl vlastní slosovací lístek vytisknout doma. Také zjistil, že v případě, že by loterie vyžadovala 6 tipů čísel mezi 1 a 40, výsledkem by bylo 3 838 380 možných kombinací. Kdyby je dokázal vypočítat a vyplnit je do jednotlivých lístků, určitě by počáteční investice nepřesáhly možnou výhru. Otázkou jen bylo, kde sehnat kapitál a jak co nejefektivněji losy zakroužkovat.
Chytrý milionář
Během několika let se mu podařilo přesvědčit stovky investorů. Poté si pronajal místnost, kde počítače předem vypisovaly dané kombinace a tiskly se tikety. Po celá 80. léta Mandelův syndikát čekal, až bude jackpot 3x vyšší než náklady. Mezitím však vyhrál 12 loterií.
„Všichni mi říkali, ať stojím nohama na zemi. Že jsem snílek a neuspěju. Byl jsem dokonce stíhaný policií. Zákon jsem však neporušil,” řekl později. Nakonec se Stefan Mandel zaměřil na americký trh. Založil si pojišťovací agenturu a přesvědčil 2 560 lidí, aby si koupilo celoživotní pojistku. Tyto peníze použil na oficiální nákup lístků.
Sehnal 30 počítačů, 12 laserových tiskáren a najal 16 zaměstnanců na plný úvazek. Za tři měsíce poslal do USA tunu papíru v hodnotě přibližně 60 tisíc dolarů (v přepočtu cca 1 300 000 korun). 15. února ve 23:20 dosáhl jackpot loterie ve Virginii 27 milionu dolarů. Celý Stefanův tým čekal na losování se zatajeným dechem. Jak se ukázalo, píle se vyplatila. Jeden z jeho losů vyhrál.
Stefan Mandel se nakonec přestěhoval na tropický ostrov poblíž Austrálie. Splnil si sen. Konečně žil poklidným životem. Až do své smrti si nikdy nevsadil.
Zdroje: www.iflscience.com, www.thehustle.co
