Farmář našel na poli záhadnou desku z doby bronzové. Vědci jsou zcela zmateni

Jarouš M Komořanský | 8. 10. 2022

Stéla z Montoru je název pro záhadnou starověkou kamennou desku, jíž našli zemědělci na poli ve Španělsku. Deska je pokryta záhadnými symboly, kterým nikdo nerozumí. Symboly pravděpodobně pocházejí z doby železné, ale dosud je nikdo nedokázal přečíst. Stéla je dnes považována za nejstarší monumentální objekt s písmem nalezený na Pyrenejském poloostrově.

Odborníci jsou přesvědčeni, že rytiny, které obsahují kousky španělštiny, řečtiny, iberského a kenaanského jazyka, by mohly být nejstarším monumentálním písmem Pyrenejského poloostrova. Dosud nikdo však nedokáže znaky přečíst, takže se otevírá prostor pro spekulace. Všechny tyto kultury totiž působily na Pyrenejském poloostrově ve stejnou dobu – nápisy jsou zatím datovány mezi 9. a 3. stoletím př. n. l.

Zdlouhavý proces znaků záhadné stély

Artefakt z doby železné, Stéla z Montoru, je 1,5 metru vysoký a 85 cm široký. K jeho objevu došlo náhodou, když jej farmář nalezl pohozený na okraji pole při orbě svého pole v jihošpanělském Montoro v roce 2002. A pátrání po původu rytiny začalo. Až o dva roky později byla stéla díky podivným značkám převezena do Archeologického muzea Montoro, kde zůstala dalších osm let.

Když se kámen dostal do rukou Garcíi Sanjuána ze Sevillské univerzity, přišel s myšlenkou, že symboly pocházejí z různých jazyků. To bylo až v roce 2012. „Nápisy na této stéle nelze přečíst. Neexistuje jediné písmo, které by jim dávalo smysl,“ řekl doktor Sanjuán, který zárověň označil znaky za nesourodou sbírku grafémů převzatých z různých písem a poskládaných na jednom kameni.

Dvě hlavní hypotézy vzniku rytin

Je možné, že rytiny do kamene vyryli místní negramotní lidé, aniž by jim rozuměli. Na kámen jen kopírovali znamení, která viděli nebo o kterých jim bylo řečeno, což by svědčilo o raném kontaktu mezi místními lidmi a lidmi z oblastí mimo Pyrenejský poloostrov. Je totiž možné že zde docházelo ke kontaktům s Féničany, kteří jsou považováni za tvůrce první abecedy.

Druhá hypotéza pak hovoří o symbolech coby pozůstatku pozdní doby železné během expanze Římské říše. Generál Hannibal se tehdy usadil na Pyrenejském poloostrově, kde byl dostatek zlata a stříbra. Za Římany a Kartagince bojovali různí lidé, což by vysvětlovalo četnost jazyků a symbolů na rytinách. Kartaginci byli na Pyrenejském poloostrově od roku 575 př. n. l. do roku 206 př. n. l. - kdy byli poraženi Římany.

Egyptská tabulka převrací historii. Pyramidy prý stály v Gíze už před faraony
Magazín

Egyptská tabulka převrací historii. Pyramidy prý stály v Gíze už před faraony

Dodnes nevíme, kým a proč byly symboly do desky vyryty, nebo jaké mají poselství.

Některé symboly navíc připomínají jiné znaky, které byly nalezeny o půl světa dále na Americkém kontinentě – jsou zde kruhy, spirály, linky a jiné geometrické tvary.

Jiným vědcům pak kámen připomíná skotský kámen Cochno, masivní kamennou desku starou více než 5 000 let.

Pravdu ale nikdo nedokáže rozluštit.

Zdroje:

www.dailymail.co.uk, neveda.cz, www.ancient-code.com, www.thesun.co.uk

Tagy Iberský poloostrov rytina Římská říše Sevillská univerzita Španělsko