Neutěšené dětství
Ačkoli oba měli smysl pro humor, dětství a mládí ani jednoho z nich nebylo šťastné. Narodili se oba v roce 1922, ona 14. dubna, on 22. srpna. Nevěsta pochází z umělecké rodiny, tatínek byl známý architekt, maminka módní návrhářka. Manželství rodičů nebylo šťastné, ona si rozuměla s otcem, vztah její matky k ní byl velmi chladný. Neshody nakonec vyústily v rozvod, ona utekla k divadlu a přihlásila se do Herecké školy E. F. Buriana.
Ženicha na celý život poznamenal tragický osud jeho matky, která byla židovského původu. Jeho otec byl majitelem kožešnického salonu, a aby si zachránil živnost, nejspíš i sám sebe, před válkou se s ní rozvedl. Maminka skončila v Osvětimi, odkud se nevrátila. Její smrt ho velmi poznamenala také proto, že z ní v podstatě vinil svého otce. Byl přesvědčený, že kdyby se s ní nerozvedl, nejspíš by skončila v Terezíně, kde měla daleko větší šance přežít.
Větrník
Oba herci se potkali v divadle Větrník, kde on nejdříve pracoval jako oponář. Vbrzku však dokázal uplatnit svůj herecký talent a začal se prosazovat jako herec. Vzplála mezi nimi láska jako trám. Když otěhotněla, v roce 1946 si ji odvedl, lépe řečeno z recese odvezl k oltáři na invalidním vozíku, jako odkaz na Švejkův humor.
Jejich manželství bylo bouřlivé, ona byla živá, on začal v té době trpět depresemi, což ke šťastnému soužití nepřispělo. Je o něm známo, že byl záletník. Ostatně on sám se láskou k ženám a nevěrami netajil. To mu však herečka s neobvyklým jménem trpět nehodlala. Krátce po narození dcery Jany rodinu opustil.
Zasaženi oba
Rozvod po ročním soužití nebyl příjemný, pro herce možná i nečekaný, ale oženil se ještě třikrát a měl mnoho žen. Ji zasáhl velmi hluboko a smiřovala se s tím dlouho. Už se nikdy neprovdala, neměla ani partnerský vztah. Jak po letech vzpomínala, nemohla pak patřit už žádnému muži. Neúplnou rodinou a pracovním vytížením rodičů nejvíce trpěla jejich Jana.
Postupem času se u ní začaly projevovat psychické problémy. Několikrát se pokusila o (snad demonstrativní) sebevraždu. Údajně se tak domáhala pozornosti. Když jí bylo patnáct, pustila si plyn. Nejspíš, jak se uvádí, se domnívala, že se maminka vrátí včas... Herečka se však toho večera zdržela v divadle. Když přišla domů, dceři již nebylo pomoci.
Oba rodiče smrt dcery nesmírně zasáhla. Oba dál, stejně jako před tím, rozdávali radost a smích na jevišti, televizních obrazovkách i plátnech kin. Spolu stáli i před kamerami. Připomene třeba Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, Zabil jsem Einsteina, pánové. Manželi se stali ještě jednou, ale jen v komedii Zítra to roztočíme, drahoušku. Teď už jistě víte, že mluvíme o Stelle Zázvorkové a Miloši Kopeckém.
Zdroje: www.tvguru.cz, www.tvguru.cz, www.lifee.cz, www.idnes.cz, www.ahaonline.cz