Hawking se obával, že se lidstvo nakonec stane obětí katastrofy, která způsobí jeho vyhynutí, a že se tak stane spíš dříve než později. Znepokojovaly ho takzvané události s nízkou pravděpodobností a vážnými důsledky, jako je například dopad velkého asteroidu na zemský povrch. "Ačkoli pravděpodobnost takové události je pro konkrétní roky poměrně nízká, časem se nasčítá a stane se téměř jistotou v příštích tisíci nebo deseti tisíci letech," vysvětlil Hawking pro BBC v roce 2016.

Hrozbu však vědec neviděl jen v přírodních katastrofách, ale také ve změně klimatu, umělé inteligenci, geneticky modifikovaných virech a v jaderné válce.

"Soběstačné kolonie na jiných planetách se nám v příštím století ještě nepodaří zbudovat, takže musíme být v této době obzvlášť opatrní," prohlásil Hawking, který naději na přežití lidstva viděl v dobývání vesmíru a stěhování lidské rasy na jiná obyvatelná tělesa.

Hrozí nám vzpoura robotů?

Ačkoli britský fyzik ocenil technologický pokrok, díky němuž mohl i přes těžké tělesné postižení komunikovat s okolím, varoval před umělou inteligencí, jež by mohla jednoho dne překonat tu lidskou. Mnozí vědci však jeho obavy v tomto bodě nesdílí. "Pokud se máme bát o budoucnost lidského plémě, měli bychom se soustředit na opravdové hrozby, jako je změna klimatu nebo zbraně hromadného ničení," podotkl profesor Bradley Love z
Londýnské univerzity s tím, že vražední roboti zatím opravdu patří do světa sci-fi.

Hawking se nicméně vyjádřil i ke zmíněnému klimatu. Hrozil se takzvaného bodu zvratu, kdy se proces globálního oteplování stane nevratným. "Země by mohla dopadnout jako Venuše, kde se teplota pohybuje okolo 460°C a prší zde kyselina sírová," tvrdil vědec.

S mimozemšťany si raději nezahrávat

Skeptický byl rovněž k pokusům svých kolegů rozšifrovat signály z vesmíru a navázat kontakt s vyspělejší mimozemskou civilizací. "Kdyby nás mimozemšťané skutečně navštívili, nejspíš by to dopadlo podobně, jako když se Kolumbus vylodil v Americe. Pro domorodé Indiány to tenkrát neskončilo zrovna štastně," uvedl Hawking v roce 2010 pro kanál Discovery.

Jeho vyjádření vyvolalo kritiku ze strany vědců z kalifornského Institutu Seti, kteří zachytávání signálů z vesmíru zasvětili celou kariéru. "Kdyby měli mimozemšťané zájem o nerostné bohatství, čerpali by ho z neobydlených, kamenitých planet. A kdyby jim šlo opravdu o nás, dávno by Zemi objevili," míní astronom Seth Shostak.

Matematik Ian Stewart z univerzity ve Warwicku však spatřuje v Hawkingově názoru logiku. "Spousta lidí se domnívá, že mimozemské bytosti budou díky svým znalostem a moudrosti mírumilovné. Nemyslím si, že se to dá předpokládat," říká Ian Stewart.

Hawking tedy na sklonku života nebyl zrovna optimista. Jeho černé vize by se nicméně nemusely naplnit, kdyby k tomu byla ve vědě a politice příslušná vůle. Vyslyší svět vědcovo varování, nebo bude marně honit bycha? To ukáže čas.

Více informací o životě a odkazu Stephena Hawkinga vám zprostředkuje následující video, které bylo vydáno na památku slavného vědce v den jeho úmrtí:

Zdroj: Youtube


Zdroje: https://www.bbc.com/, https://www.theguardian.com/, https://www.cnbc.com/