Jejich první obětí byl 77letý Alois Miškovský z obce Chabeřice. Milia v přestrojení si nevybrali náhodou - o jeho bohatství a touze rozdávat se vědělo široko daleko. Ještě nezkušení vrazi se dopustili moha chyb, mimo jiné svou oběť po oloupení nezabili. Štěstí se jim ale pro začátek rozhodlo přát; Miškovský po roce zemřel. Policie případ dále nevyšetřovala, protože od oběti neměla žádný popis.
Druhou obětí se stal 75letý Jaroslav Šanda ze Slavošova, kde bydlela i matka Dany Stodolové. Pro jejich plán se Dana obětovala a místo činu nenavštívila. Místo toho se sešla s matkou, zatímco Jaroslav šel starého pána oloupit. Připravil ho o 40 tisíc korun, před odchodem se ale Šanda odhodlal a strhl lupiči masku z hlavy. Jaroslava zachvátila panika, Šandu uškrtil, jeho tělo uložil do postele a obklopil svíčkami. Jedna z nich podpálila kus látky a dům sežehl požár.
Chybou vyšetřování se Stodola vyvlékl z pomyslné oprátky. Lékaři z pitvy nepoznali, že příčinou smrti bylo uškrcení, a vyšetřovatelé případ uzavřeli jako úmrtí bez cizího zavinění. Šanda podle sousedů také tvrdil, že by spíš zapálil vlastní dům, než aby ho zdědili děti, čímž nahrál rychlému uzavření případu a obecnému nezájmu.
O dva týdny později si Stodolovi vytipovali další oběť - stala se jí 68letá Růžena Skohoutilová. Tu Jaroslav udusil polštářem a tělo zakopali na zahradě spolu s jejími doklady, aby si sousedé mysleli, že někam odcestovala. Trvalo šest měsíců, než její tělo našli - při výměně fóliovníku na něj rodina náhodou narazila. Stodolovi se však v hledáčku policie neobjevili - vražda byla přiřknuta trojici mužů, která ve stejném období a stejném sousedství okrádala jiné důchodce.
Podobný scénář se odehrál i u loupeže manželů Hromasových. Oba přežili, ale nedokázali identifikovat zloděje, a do vězení se místo opravdových viníků dostala jiná dvojice útočníků.
Stodolovým se obdobným způsobem poštěstilo ještě dvakrát: U uškrcených manželů Králových z Měchovic si nikdo nevšiml stop po škrcení a příčinou smrti se stal únik plynu ze sporáku, a Smrt Josefa Maliny, který byl nalezen oběšený na půdě, zase vyhodnotili jako sebevraždu, ačkoliv měl na těle rány po kopancích a úderech do hlavy.
První vyšetřovanou vraždou se stala smrt Marie Čondlové z Kardašovy Řečice. Tu se Dana rozhodla zabít sama několika bodnými ranami do hrudníku. Policisté měli částečný popis podezřelé, pátrání však skončilo opět neúspěšně.
Že je věk jenom obyčejné číslo a nic neznamená by mohla vyprávět 92letá Božena Cerháková, která útok manželů Stodolových přežila. Její dvě dcery byly usmrceny, Božena zraněním nepodlehla a podala svědectví, které dopomohlo k prvnímu dopadení Jaroslava Stodoly.
Osud tomu chtěl, aby se Stodola ještě naposled ukázal na svobodě, a tak ho pro nedostatek důkazů z vazby propustili. S manželkou to mohli brát jako varování, ale s takovou dávkou štěstí to museli zkusit ještě jednou. Dne 3. února 2003 si vytipovali další oběť, při odchodu z domu si jich ale všiml kolemjdoucí policista, který Jaroslava poznal a pár byl dopaden.
Stodola vinu přiznal a svou manželku kryl. Plán by vyšel, kdyby se Dana neprořekla a z vraždy Čondlové neobvinila manžela. Ten záhy obrátil, svou ženu označil za mrchu a uvedl, že na většině vražd měla stejný podíl. Soud je 26. dubna 2004 odsoudil k doživotí. O dva roky později se po vzájemné dohodě rozvedli. I když se mohou stýkat, komunikují spolu pouze písemně.