Na Salisburské pláni

Stonehenge, prstence z kamenů na Saliburské pláni hrabství Wilshire asi 13 kilometrů od městečka Salisbury tvoří vnější kruh ze svislých sarsenových kamenů. Jsou čtyři metr vysoké, přes dva metry široké a každý váží kolem dvaceti tun. Spojují je vodorovné překlady. Uvnitř menších kruhů šedomodrých kamenů jsou trility a dva další sarsenové kameny s překladem. Celý monument směřuje k východu slunce za letního slunovratu. Kameny obklopuje hliněný val a příkop. Celá památka pochází z období od 3 000 až 2 000 př. n. l. Od roku 1986 patří mezi památky světového dědictví UNESCO.

Zdroj: Youtube

Záhada monolitů vyřešena?

Badatelé během let přišli s mnoha teoriemi, k čemu lidem z doby bronzové kamenná stavba sloužila. Dlouho se předpokládalo, že to byla svatyně mrtvých, chrám uctívání keltských kněží nebo Slunce. V posledních letech převládala domněnka, že to byl kalendář. Nyní však vědci věří, že rozluštili záhadu, jak takový kalendář fungoval a jak dávní obyvatelé této oblasti sledovali dny, týdny a měsíce. Jak uvádí NewScientist, dle nové analýzy, kterou provedl profesor T. Darvill z Bournemouthské univerzity mohl tento obří kalendář ukazovat sluneční rok, to je 365, 25 dne. „Je to věčný kalendář, který se znova kalibruje při každém západu slunce při zimním slunovratu,“ řekl Darvill. Je přesvědčený, že tento kalendář byl velmi jednoduchý.

Jednoduché výpočty

Profesor Darvill na základě svých výpočtů a analýz nastínil, jak kalendář fungoval. „Až na dva pocházejí sarseny všechny z jediného zdroje vzdáleného 25 kilometrů, takže mi z toho vyplynulo, že sloužily stejnému účelu,“ řekl Darvill a ještě dodal, že byly ve Stonehenge vztyčeny zhruba ve stejnou dobu, to je před 2 500 lety př. n. l. Každý z třiceti svislých sarsenů ve velkém kruhu představoval den v měsíci, týden měl deset dnů. Pro Mirror upřesnil, že čtyři dominantní kameny postavené do čtverce jsou z pěti trilitů. Značky – vrypy, znázorňují přestupný rok. Prostě vzal čísla třicet, čtyři a pět: „… tato čísla jsou zajímavá v kalendářním smyslu. Vynásobte 30 sloupů dvanácti, to je 360, přidejte dalších 5 z trilitů a dostanete 365.“ Darill se také domnívá, že stonehengský sluneční kalendář je dokladem vazeb zdejších obyvatel s jinými vyspělými civilizacemi, protože stejný kalendář se používal ve Středomoří a ve starověkém Egyptě.

Někteří vědci jsou skeptičtí

Nutno podotknout, že dle NewScience jsou badatelé, kteří se k Darillovým výpočtům staví poněkud skepticky. Například M. Parket z britské University College London řekl: „Je to jistě zajímavé, ale nakonec to nepřesvědčí, čísla opravdu nesedí. Proč by se dva svislé trility měly rovnat jednomu svislému sarsenu v kruhu, aby představovaly jeden den? Dochází k záměrnému používání důkazů ve snaze, aby čísla seděla." Výhrady má třeba i S. Stern ze stejné univerzity. Ten upozorňuje, že „… pět dnů navíc v egyptském kalendáři bylo významných z náboženského hlediska.“ Věří, že inspirací pro vznik slunečního kalendáře nemusely být jiné civilizace: „Zajímalo by mě, jestli se musíte odvolávat na Egypťany," říká. „Proč si prostě nemůžeme představit, že lidé, kteří Stonehenge postavili, vytvořili celý systém sami? Určitě věděli, kdy je slunovrat, a od té chvíle stačí počítat dny a netrvá dlouho, než zjistíte, kolik dní v roce potřebujete.“ Takže, než vědci přijdou s dalším vysvětlením, může Stonehenge zůstat dál obdivovanou „záhadou“. A návštěvník, který se nechá unést fantazií, třeba spatří ve stínu kamene dávného druida, jak uprostřed kruhů míchá zázračný lektvar.

Zdroje: www.science.org, www.mirror.co.uk, www.newscientist.com