Poblíž Stonehenge byly nalezeny obří kruhy, možný klíč k odhalení staré záhady

Durringtonské hradby

Durringtonské hradby

Foto: Shutterstock.com

Na posvátné Salisburské pláni archeologové objevili rozsáhlý prstenec prohlubenin, který pochází ze stejného období jako tajemné Stonehenge. Označili ho jako „největší prehistorickou stavbu ve Velké Británii“. Někteří badatelé však byli poněkud skeptičtí a jejich názor nesdíleli.

Pod Salisburskou plání

Na území světového dědictví Stonehenge asi tři kilometry severovýchodně od známé prehistorické památky samotné se rozkládají pozůstatky neolitického sídliště Durringtonské hradby. Tým archeologů objevil v polovině roku 2020 kolem této osady jámy staré 4 500 let rozmístěné v kruhu o průměru dva kilometry. Jen pro představu, 20krát větším než Stonehenge. Každá z dvaceti nalezených prohlubní je pět metrů hluboká a deset metrů široká. Vědci předpokládají, že jich bylo původně třicet, deset padlo za oběť nové výstavbě. „Velikost šachet a celý kruh kolem Durringtonských hradeb nemá ve Velké Británii obdoby," řekl jeden z vedoucích výzkumníků V. Gaffney, profesor archeologie na Bradfordské univerzitě.

Devět panen

Kamenný kruh devíti panen: Místo tajemnější než Stonehenge. Vědci neznají účel

Zásluha „moderní“ archeologie

Prstenec s jámami byl objeven v rámci projektu Bradsfordské univerzity Stonehenge Hidden Landscapes (Skryté krajiny Stonehenge), do kterého se zapojily univerzity St Andrews, Wales Trinity Saint David, univerzitní výzkumné centrum z Glasgow a ústavy z Birminghamu a Warwicku. Archeologové prstenec objevili pomocí špičkových technologií průzkumu Země, aniž by kopli do země. „Je pozoruhodné, že použití nových technologií může stále vést k objevu tak monumentální prehistorické stavby,“ uvedl tehdy profesor Gaffney. Tyto technologie můžou prozkoumávat takové hloubky země, kam by se tradiční archeologie nepodívala. Součástí technologií je opticky stimulovaná luminiscence (OSL). „V technologii datování OSL dochází ke skutečné revoluci.Tradiční datování spočívá v tom, že najdeme například kousek kosti a pak ho datujeme. OSL datuje i půdu.“ Díky tomu bylo možné určit stáří těchto jam.

Zdroj: Youtube

Pochybovační archeologové

Jakmile archeologové zprávu o tomto výjimečném objevu uveřejnili, objevily se hlasy jejich kolegů, kteří zpochybnili nález jako stavbu a tvrdili, že jsou jámy zcela přírodního původu, i propojení se Stonehenge označili jako domněnku. Výzkum loni pokračoval a výsledky byly zveřejněny na konci roku. Nové testy zcela jasně prokázaly, že jsou neolitické jámy dílem člověka. Gaffney uvedl, že byly provedeny podrobné laboratorní rozbory devíti jam a „…potvrdilo se, že jsou všechny stejné. Pokud by se jednalo o přírodní prvky, jako jsou propadliny, byly by různě velké. Žádný přírodní prvek jsme nenašli. Je to tedy největší prehistorická stavba nalezená v Británii.“ Ještě dodal, že byly jámy využívány od pozdního neolitu do poloviny doby bronzové.

Zdroj: Youtube

A jámy?

Podle archeologů přesné a důmyslné rozmístění jam ukazuje, že dávní obyvatelé této oblasti museli mít vyvinutý systém počítání a sčítání, aby jámy – nejspíš kroky – vyměřili navzdory velké vzdálenosti. K čemu přesně jámy lidem sloužily, zatím vědci nevědí. Předpokládají, že to mohla být hranice nebo ukazatel posvátné oblasti. „Místa jako Durringtonské hradby, kde stavitelé Stonehenge žili a hodovali, jsou klíčem k odhalení celé příběhu krajiny," uvedl archeolog N. Snashall z National Trust, která Stonehenge spravuje. „Tento úžasný objev nám nabízí nový pohled na život a víru našich neolitických předků,“ řekl. Stavba také může poskytnout nový vhled na všechny monumentální stavby této oblasti.

středověká vesnice

Přízraky v krajině: Jak zmizela vesnice Gainsthorpe? Pohltila ji černá smrt?

Zdroje: www.histecho.comwww.theguardian.comwww.dailymail.co.uk