Nad jednotlivými kameny Stonehenge diskutují vědci již od 19. století, kdy vyšlo jasně najevo, že jedna z nejvýznamnějších památek světa není postavena z jednoho typu kamenů. Nejen že jejich původ dokáže možná objasnit, odkud se neolitická památka na místě vzala, ale mohl by i objasnit dovednosti těch, kdo Stonehenge na místě vztyčili. Pomineme-li ovšem legendární teorii o čaroději Merlinovi…
Na video o této záhadě se podívejte zde:
Záhada modrých kamenů
Kromě gigantických megalitů, sarsenů, je Stonehenge postaveno i z modrých kamenů zatím nejasného původu. Jisté je, že na rozdíl od monolitů, které pocházejí z „místního“ Marlborough Downs, naleziště modrých kamenů se nikde v okolí památky nenachází. Modré kameny jsou ve Stonehenge buď vztyčené, anebo leží na boku, včetně nejznámějšího oltářního kamene vprostředku památky. Kameny jsou mnohem tmavší a na první pohled odlišné.
Jak se tedy tyto kameny na planinu dostaly?
Teorií se objevilo více, ale zejména ta o ledovcích, jež je sem zanesly, se ukázala jako velmi málo pravděpodobná. I když nevíme jak, je daleko přístupnější varianta, že kameny byly na místo dopraveny neolitickými lidmi. Podívejme se záhadě na kloub.
Stonehenge
Kameny z dálky
Pokud by se potvrdila to, že modré kameny skutečně pocházejí z jižního pobřeží Walesu, z
Milford Havenu, pak je jasné, že byly na místo přepraveny s jasným záměrem. Přepravit však tak obrovské balvany z takové dálky by vyžadovalo obrovské množství energie a plánování, a to jak v případě námořní cesty, která je jednou z variant, tak v případě dopravy po souši.
Námořní cesta by sice byla velmi obtížná, přesto se ale jeví jako nejvíce pravděpodobná, protože v Británii se lodě stavěly velmi zkušeně a dlouho. Neolitičtí inženýři by tudíž zřejmě dokázali sestrojit dostatečně odolné plavidlo, které by to zvládlo, navíc se v oblasti vod našly pozůstatky několika lodí z doby bronzové.
Saně, lana, tyče a válečky?
Původem kamenů se začal zabývat Herbert Henry Thomas, který nejprve určil jejich složení. Modré kameny jsou ze vzácné vyvřelé horniny jménem dolerit, která je k nalezení právě ve vzdáleném Walesu. Samozřejmě jsou i na jiných místech, ale všechna odlišná místa původu byla postupně zavrhnuta, zatímco welšské naleziště se jeví nejpřijatelnější teorií.
Byly však kameny na místo jejich uplatnění ve Stonehenge přepravovány po vodě anebo po souši, anebo dokonce kombinací obou?
I kdyby byla jedna z variant dokázána, i tak by museli lidé s kolosy manipulovat. Jako nejlepší vysvětlení se v tomto případě jeví sáně a sestava lan a trámů. Na saních by megality pohodlně doklouzaly na místo jejich nalodění nebo naložení. K tomu by mohly dopomoci i dřevěné koleje, jež se po Anglii vyskytovaly a usnadňovaly tak jakoukoli přepravu, na níž se zřejmě podílela i tažná zvířata.
Způsob přepravy
Ač byla zvířata spíše v neolitu používána k práci než tahání, je stále tato možnost ve hře. Kameny by pak mohly být posouvány i pomocí malých dřevěných válců, které se v té době používaly, i když manipulace s nimi nebyla bez problémů. Těžké věci z nich sklouzávaly a válečky fungovaly jen na co nejrovnějším a nejschůdnějším terénu.
Podle odhadu Mika Pittse byla cesta kamenů na místo perfektním projevem dobové logistiky, která využívala zejména rovných neolitických cest mezi vesnicemi. Celou akci tedy zřejmě sledovaly stovky zvědavců. Pitts rovněž navrhl přesný pán cesty, která vedla i přes místo, kde byl zřejmě těžen i oltářní kámen, až k řece, kde byly kolosy naloděny. Po různých říčních údolích pak dosáhly Stonehenge. Poslední etapu cesty pak absolvovaly po prehistorickém zemním díle The Avenue – další obrovské neolitické cestě.
Teorií je však více a neolitická kolosální památka je dodnes velkou záhadou, jíž jsou věnována četná literární i filmová díla.
Zdroje:
www.historyhit.com, www.nbcnews.com, en.wikipedia.org/wiki/Stonehenge
